Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Hra s počasím

24. června 2012 v 11:35 | Adri |  Zážitky
Pomalu jsem se procházela lesem a pozorovala zvířata. Srnky, zajíc, pár myší a nespočet ptáků - ty všechny jsem přilákala pouze svou přítomností. K tomu jsem poprosila všechny nehmotné lesní bytosti, aby mi dělali publikum. Přišlo jich docela hodně, nevěděla jsem, že jsem tak oblíbená. Nevnímala jsem přesně každého jedince, vnímala jsem je pouze jako jeden celek. - Totiž byl den před vystoupením Havran z Kamene, kde hraju čarodějnici z lesa. Neměli jsme to pořádně dopracované, tak jsem chtěla pochytit v lese inspiraci. Nakonec se mi dostalo nejen to. Rady od zvířat a rostlin, ale i nehomtných. Přemluvily mě, abych jim pár scén zahrála. Každou scénu jsem projela na jiném místě. Líbilo se jim to. Vycítily tu skrytou symboliku v příběhu a slovech. Občas přišly i s dobrým nápadem na zlepšení. Nejvíce rad se dávalo na pohyby, abych vypadala více jako polozvíře a polorostlina.


Bytůstky se do příběhu vžily tak, že zapomněly na přicházející déšť. Strhla se veliká průtrž. Přes stromy moc nepršelo, ale i tak bylo více sucho v mém vybudovaném lesním bunkru (bunkr... spíš skrýš, protože je malinká). Miluji vodu i déšť, jenomže máma by mi vyčítala, že jsem mokrá, že jsem do toho lesa nemusela jít, že to nemá už kam dát sušit...
Přečkala jsem tedy v bunkru. Pak se z nenadání objevil malý mráčkový mužíček (nevím, jak ho mám nazvat... prostě energie starající se o mraky na obloze). Představil se mi a nabídl mi, že může moje "trauma" vyřešit, že déšť může zjemnit, než se dostanu domů. Hned mi naskočilo, že tohle chování proti přírodě není jen tak...
Ale mně tohle ještě nikdy nikdo nenabídl, tak jsem neodolala. Vyšla jsem z úkrytu spokojená s úsměvem na tváři. Celou cestu domů, jemně mrholilo. Ještě v polovině jsem uviděla mužíčka, jak mne popohání se slovy: "čím dřív, tím líp" a poté si zamumlal pro sebe něco, čím nadával na čas a jeho ošemetnost. Sotva jsem přišla domů a převlékla se, už zase lilo jako z konve. V suchu a teple domova jsem přemýšleala nad tím, kdy by mohlo zase pršet. No, nejbližší datum, kdy by mohlo pršet a mně by to vadilo, by byl školní výlet.
..........................................................................................................
A ono opravdu pršelo. Na druhou stranu v tom vidím jasné znamení, aneb "náhodu" :), že za mnou přišel mužíček s touto zajímavou nabídkou. Kdyby nám totiž na výletě nepršelo, byl by po ZOO rozchod v libovolných skupinkách a já bych se nesblížila s jednou spolužačkou. Zajímavá osůbka - v dobrém slova smyslu.


Tohle krátké vyprávění bylo krásné, no ne? (a krásná na něm je i pravdivost). Pousím se ho nějak zakomponovat do knihy - její napsaní se blíží hlemýždím tempem, protože se postupem času rozhoduji pro předělávání příběhu. Chci ho mít vyšperkovaný a promyšlený do nejmenšího detailu :)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 ivyrabeni ivyrabeni | Web | 21. dubna 2013 v 12:10 | Reagovat

Tu knihu si koupím ;). Budu na ni čekat :).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."