Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Konečně doma. (19.7)

19. července 2012 v 21:35 | Adri |  Můj deník
10-19.7 jsem byla na EUROCAMPU
Užila jsem si to, i přes to, že mě tam nutila máma jet, že jsem tam ze začátku nikoho neznala, sprchy a jídlo bylo hrozné, program byl na nic, lidi tam zrovna dvakrát vstřícní nebyli a skoro pořád pršelo.


Právě jsem se vrátila z akce, kterou jsme pořádali v rámci dramaťáku - Detektiv X zasahuje. Měla jsem tam roli pomocníka a princezny. Tréma nebyla skoro vůbec, protože to byla taková ta akce na náměstí a dá se to v pohodně ukočírovat, když se přeřeknete. Na památku jsem od učitelky dostala květinkovanou kšiltovku :D Na akci jsme nacvičovali na učitelčiné zahradě. No... Nacvičovali... Spíš jsme vyráběli pomůcky a dělali blbinky s jejími malými dětmi. Taky dováděli v bazénku. Spali jsme ve stanech. Sice v noci dvakrát sprchlo, ale nám to bylo jedno. Ve stanech bylo krásně teploučko a příjemně :)
Po akci jsme se rozhodli vydat do aquaparku. Z něj sem musela rychle pospíchat domů, abych se stihla připravit na již zmiňovaný Eurocamp.
Máma mě tam nutila, když už tam jsou ti rodilí mluvčí. - Popravdě - prostě na vás mluvili anglicky a vy jim anglicky museli odpovídat. A to umím perfektně, díky našemu častému cestování. Takže mi ten tábor z pohledu vzdělání nic nedal. Navíc jsem tam měla jet s kamarádkou, bohužel ona se angličtiny bojí (nevím, z jakého důvodu - no ona říká, ať ji s ní nepomáhám...) tak nejela.
Brala jsem věci, které můžu zašpinit, nebo ztratit - já se totiž dobře znám :D Takže mobil zůstal doma. Aspoň jsem si od něj příjemně odpočinula.
Jela jsem autem s tátou do Prahy odkud mě vezl autobus i s dalšími děckami přímo do kempu. Seděla jsem sama a poslouchala jsem dva kluky za mnou, co se horlivě bavili, jaké to tam je. A potom mám všechno v paměti zrychlené.
Seznamování před autobusem, chození zmateně po táboře aneb zjišťování kde co je, rozdělení do chatek a oddílů.
A první nechutná večeře. Nejsem na taková levná nekvalitní jídla zvyklá, takže jsem držela takovou nechtěnou dietu. Další možnost ještě byla nakupování v bufetu. Tam ale měli samé sladkosti a čipsy typu Mars, Snickers apod. Na tom se uživit taky nedá. Nemluvě o zhořklé vodě, kterou jsem potom ani nepila. Zbývala mi jen voda se šťávou nebo čaj, ale ty se podávali pouze k jídlu. Dalo by se říct, že jsem měla půst :D Potom jsem si na ty blafy chtě nechtě musela zvyknout. Snad nejhorší byly ty vodové pomazánky a kaše, která nešla seškrábnout z talíře. Beton by byl možná lepší.
Počasí taky zrovna nepřálo. I když je pravda, že jsem chtěla, ať prší, protože tak jsme se mohli někam schovat před tou zimou. Krásně bylo jenom když jsme přijížděli a odjížděli. - A to je dobře, nechtěla jsem mít mokrý kufr.
Byla jsem na chatce s normálními holkami odchovanými facebookem a vůbec "moderním západem". Kluci a móda - nejlepší témata k bavení. Kluky v tomhle období nemusím - předvádějí se a jsou i hloupí. - Teda většina. V módě se už trochu vyznám, ale to, jak mě chtěli přinutit sundat legíny, ať mám jenom minisukni... Balily kluky jednoho za druhým. Jedna z nich tří byla mladší. Sice byla sprostá jako dlaždič, ale byla s ní největší sranda :)
Přiznávám, že jsem se tam naučila mluvit pěkně sprostě. A to se říká, že Slezáci mluví jako prasata. Slyšet v každé větě p**o opravdu není sladké poslouchat...
Program tábora byl pěkně nudný a nevyřešený. Byli jsme rozděleni mezi starší a mladší. Naše skupina č. 5 patřila mezi starší a tam jsme byli nejmladší. Pěkně blbé postavení, protože těm malým dětem se dost pomáhalo a nás přehlíželi. Kvůli tomu jsme taky skončili poslední. Ani mi to nevadilo :)
Sprchy byly taky hrozné... Hlavně když se sprchuje 50 holek najednou a je jenom šest sprch. To se musela stát dlouhá fronta a když se poštěstilo, vyšla na vás ještě trocha teplé vody.
Chatky byly klasické - nic moc. Ale na ty jsem si už zvykla z minulého tábora. Holt to není pětihvězdičkový hotel.
Na konci tábora mě bolelo v krku - a ještě teď pořád bolí, protože jsem si tam vyřvala hlasivky... :D

Ale i tak jsem spokojená. Jestli tam pojedu podruhé? To se uvidí, jak naložím s časem...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Terka Terka | 19. července 2012 v 21:57 | Reagovat

počkej jak že nechci aby jsi mi s aj pomáhala?? :DDDD...Já tě upe žeruu..:D

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 20. července 2012 v 8:40 | Reagovat

[1]: tak hlavně že: Budeš mě doučovat? A potom přišla éra: Bude mě doučovat tvoje mamka?

:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."