Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

3.Část deníku z Mexika + mayská poznávačka

16. září 2012 v 11:01 | Adri |  Mexiko
23.8
Dneska byly v moři velké vlny. Až tak velké, že mi shodily sluneční brýle. Rozjelo se pátrání - táta s mámou prohledavali moře a já čekala na břehu, kdyby je to náhodou vyplavilo. Nakonec je táta vylovil. Uf. Jsou to moje oblíbené brýle.
Kolem večera jsme se začínali chystat na zítřejší výlet do Chichen Itzá. Večeřeli jsme ve středozemní restauraci. Jídlo bylo dobré (tady jiné ani není :)), ale obsluha pomalá jako šneci. Asi se řídili typickým mexickým pořekadlem Manana manana (až zítra).


24.8
Dnešní výlet do Chichen byl povedený. Český (alias slovenský)průvodce byl k dispozici jenom pro nás. Cesta tam byla dlouhá, ale krátilo nám ji průvodcovo povídání o mayích. Něco jsem věděla, něco zase ne.
Například věci ohledně mayské svatby. Brali se kolem 13ti let (díky, že nejsem mayka!)a svatební noc trávili ve čtyřech... Oba totiž měli "pomocníka", aby věděli co dělat (opakuju DÍKY, že nejsem mayka! :D).
Chichen Itzá je masově navštěvovaná, ale když nastane slunovrat, bývá to tu prý ještě horší. Všichni totiž chtějí vidět efekt plazícího se hada na Kukulkánově pyramidě (El Castillo). Mimochodem výstup na tuto pyramidu byl zakázán v roce 2006, kdy jedna vypatlaná Američanka nedávala pozor, spadla a smetla s sebou čtyři další lidi....
(Cobá už chtějí zavřít taky, ale až na konci roku 2012, takže aspoň na nějakou pyramidu vylezeme). Vstup do pyramidy je taktéž zakázán, protože v ní je ještě další menší pyramida, kterou turisté velice rádi omacávají a tím i ničí. Chtěla jsem se tam dostat, ale bohužel. Ani když jsem jim řekla, že mi můžou zavázat ruce :D Pravidla jsou prostě pravidla. Nezbývalo mi nic jiného než odbelhat se v tom strašlivém vedru na hřiště pro pelotu (pelota je rituální hra, ve které bylo cílem prohodit míč obručí na stěně hřiště. Měli to ztížené ještě o to, že míč vážil 3.4 kg, mohl se odbíjet pouze lýtek a bokem. Prvilegium "dát gol" měl pouze kapitán. Dále jsem viděli chrám válečníků, skupinu tisíce sloupů (kterých rozhodně není tolik), různé platformy, (například Venušinu), Observatoř, hrobku velekněze...
Taky jakýsi oblouk, kde jsou sochy různých zvířat. Dostali jsme úkol, poznat, co to je. Schválně, jestli tam vidíte i to, co archeologové! (výsledky v celém článku). My jsme uhádli všechno, až na to poslední)

Zde máte první dva:


A tady další.


První je želva, druhý má PRÝ zobrazovat raka. Nevím, jak vy, ale já tam vidím jasnou ruku. Podle mě to je opice. A basta.
U třetího přiznali, že to je opice, čtvrtý je ulita.
Tak co, jak jste uspěli? Pochlubte se v komentářích.

Bylo nám řečeno, že v CHI, nakoupíme suvenýry nejlevněji a tak jsme se do toho pustili po hlavě - táta si nakoupil dvě masky, já sedací hamak, triko a náušnice, mamka triko a hromadu magnetů pro přátelé a rodinu. Když jsme nasedali do minibusu, vypadali jsme jako nakupovací maniaci :D Aspoň ale máme od nákupů klid. Po typickém mexickém obědě (tortilly) jsme konečně zamířili k vytouženému ochlazení - cenotu. Byl krásný, i když to byla zase masovka. Mamka do něj nesmočila ani prst. Prý je to moc studené. Nechápu, jak to, že ještě žije.
Asi 40 km od CHI je Valladolid - koloniální městečko. Proběhli jsme místní "slavný" kostel. Ehm, nic moc. Polorozpadající kostel s plastovou výzdobou. A dovršil to ten chlápek, co si tam četl noviny. Asi doma nemá klid na četbu.
Venku jsem si koupila nanuk a prohlíželi jsme si obchůdky. Ceny byly oproti pobřeží akceptovatelné. Taktéž jsem zblajzla místní specialitu. Tenké stočené těsto z kukuřice plněné čímkoliv si zamanete. Já si objednala s čokoládou a banánem. Chutná to jako něco mezi lázeňskými oplatky a zmrzlinovým kornoutem. Cestou zpátky jsme taky ochutnávali místní ovoce a koláč podobný bábovce. Na hotel jsme se dostali až večer.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 22. dubna 2014 v 18:19 | Reagovat

Já teda neuhodla ani jedno, v tom druhým jsem viděla nějaký obličej :D
Jinak zajímavé, ale muselo to být jistě náročné :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."