Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

4.Část deníku z Mexika

18. září 2012 v 10:20 | Adri |  Mexiko
25.8
Dneska jsme měli oddychový den. Celou dobu jsem byla ve vodě, protože nebyli tak silné a velké vlny. A nebyl ani moc velký vítr. Přemluvila jsem tátu, ať jde se mnou hrát volejbal. Docela mi to šlo, nebyla jsem nejhorší, takže jsem byla spokojená :D
Tátu ale začalo zlobit koleno a k večeru se to zhoršilo. Kulhá. Doufám, že se do pondělí dá dohromady, protože jdeme do Xcaretu!
Večeřeli jsme v Brazilské restauraci. Nabrali jste si salát a různé přílohy na talíř. Maso roznášeli napíchnuté na mečích a vy jste si ukrojili, kolik chcete. Ze začátku jsme si říkali:"Dám si pořádný kus". Když ale k vám přišli s tím nožem po páté (pokaždé s jiným druhem masa), dali jste si jenom jedno sousto :D


26.8
Táta dneska celý den ledoval koleno. S mamkou jsme odpoledne šly na opačný konec pláže. Není tam už žádný hotel, jenom panenské pláže. Udělaly jsme pár fotek s šátkem, na kterém se záhadným způsobem objevily pichlavé kuličky, a přepadl nás najednou déšť. Prší tady krátce, ale pořádně. Schovaly jsme se pod palmu. Moc to sice před deštěm nechránilo, ale bylo to trošku lepší, než stát v dešti. Potom jsme šly zpátky se kouknout, jak déšť přečkal táta. Prý tam vůbec nepršelo, ale při pohledu na oblohu nám došlo, že brzy bude. Tak jsme přečkali další déšť, tentokrát jsem se ale nikam neschovávala a procházela se po pláži. Byl to úžasný pocit. Ostatní lidé se běželi schovat, nebo byli zalezlí pod slunečníkem. Za chvíli se ale vyjasnilo a lidi se začali hrnout zpět na pláž.

27.8
Dnešní výlet do Xcaretu se povedl. Teda až na ten začátek, kdy náš řidič jel do jednoho hotelu nějakým lidem sdělit, že je nevezme, protože nemá místo. To se jim samozřejmě nelíbilo... Nechápu, proč tam vůbec jel. Se zpožděním jsme konečně dorazili na místo. Hned jsme mířili na podzemní řeku. Přecpáno tam bylo nehorázně. Rychle jsem všechny předběhla (alias přeplavala) a užívala si chvíli, že přede mnou nikdo není. Rybičky jsou až úplně na konci cesty. Vzhledem k faktu, že jsem se koukala, jak je řeka přecpaná odpoledne (nikoho jsem neviděla)doporučuju tam jít až odpoledne. Hned po vyzvednutí věcí na konci řeky jsme šli k delfínům. Chtěla jsem s nimi plavat, ale vzhledem k ceně... (100USD) mi stačilo pouhé pozorování. Delfínci se krásně předváděli. Jednoho dokonce vytáhli z vody, kvůli čemu nevím, ale zajímavé bylo, jak ostatní ho z vody pozorovali. Mohla bych u delfínů zůstat celý den, ale vzhledem k tomu, že jsme neměli tolik času jsem se hnula.
Další bod programu bylo pozorování pum a jaguárů. Všude po parku pozovali gekoni a nejvíce u šelem, protože na sebe chtěli přivábit aspoň trochu pozornosti. Hned vedle stála motýlí farma, tak jsme ji navštívili taky. Dalo se to přirovnat k ráji. Všude kolem vás poletují motýlci a kvetou barevné rostliny. Kazila to jedině ta síť nahoře.
Najedli jsme se v restauraci "La laguna". Mají tam mezinárodní jídla a když chytnete dobré místo, můžete si ho vychutnávat s výhledem na líné šelmy. S plnými žaludky jsme spěchali na rituál létajících mužů. Před tím nám ještě rozdali hudební nástroje :D Tenhle pre-hispánský rituál je pěkná podívaná. Pět chlápíků vyleze (všechno bez zajištění!) na 18metrů vysoký kůl. Jeden si stoupne na samý vrchol, začne si podupávat, pískat a bubnovat. Poté se usadí čtyři zbývající chlápci a spustí se dolů, přivázaní pouze za jednu nohu. Pomalu se rozmotávají, až nakonec se obrátí a ladně přistanou na nohy. Tohle bylo k vidění i na večerním představení, ale na tohle jste lépe viděli a navíc byla to větší sranda. Protože bylo teplo (jak jinak) šli jsme si skočit do moře, zařádit na kruzích. Ze začátku jsme tam byli sami, potom přišli hluční Španělé a idyla byla pryč. Raději jsme utekli se převléct a uklidnit se do želví farmy. Škoda, že nedovolovali brát želvy do ruky jako na Srí Lance. Právě jsme k nim zavítali v času krmení, tak jsme si je mohli dobře prohlédnout. Mají tam i jednoho krokodýla, ten byla ale nechybný jako socha. Z akvárií jsme spěchali na rodeo. Koně mám ráda, ale pouze ve volné přírodě. Vidím v nich symbol svobody a proto mi nesedí, když je tam různé popohánějí podle libosti. Těsně před koncem rodea jsme vyšli k amfiteátru, kde se má odehrávat večerní představení. Nemusíte se obávat, že nechytnete dobrá místa. Ze všech stran i řad jde dobře vidět.
Wow! Pání! Úchvatné!!! V představení je celá historie yukatánu. Opravdu kouzelná je první část programu, kdy tam jsou ještě mayové. Všimněte si také hudebních kulis a hlavně zpozorněte u peloty. Z druhé části se mi líbil pouze ten stařecký tanec. Bylo vidět (a hlavně slyšet), že i ostatním se to moc líbilo. Po konci představení jsme byli natolik uchvácení, že jsme si koupili DVD. Na hotel jsme se vrátili až pozdě večer.
Opravdu nejde Xcaret projít pouze za 1 den!

Nezoufejte, pokud chcete vidět představení, ale nemáte na cestu do Mexika. Na youtube je to natočené. Tady máte moji oblíbenou první část.


A nesmí chybět ani fotoreportáž. (Více obrázku v galerii)














 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Schmetti Schmetti | E-mail | Web | 22. dubna 2014 v 18:27 | Reagovat

Zajímavé!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."