Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Výprava na Antarktidu a další sny

14. ledna 2013 v 11:22 | Adri |  Mé sny
Před třemi lety...
Se mi zdálo o tom, že jsem se společně s mou kamarádkou Nikčou vydala na výpravu do Antaktidy. Vylodili jsme se z velké ocelové lodě a šli jsme asi dva dny samy, potom jsme se připojily ke skupině dinosaurů všemožných druhů a jiných polárních zvířat. Šly jsme uprostřed skupinky a bavily se. Občas se udělaly přestávky na jídlo a odpočinek. Došly jsme ke srázu, na jehož konci bylo nezamrzající jezero. Rozpývaly jsme se s kamarádkou nad výhledem a ostatní členové naší výpravy odpočívali. Když jsem si chtěla taky jít lehnout, naneštěstí mi uklouzla noha a já spadla do té ledové vody. Držela jsem se na hladině seč mi síly stačily a bojovala nad tou hroznou zimou. Nikča mi hodila lano a já navzdory tomu nesnesitelnému mrazu vyšplhala až nahoru. Ve stanu jsem se převlékla a zahřála a mohly jsme jít v klidu dát.


Před třemi lety se mi taky zdálo, že
Jsem se ocitla na naší ulici, ale za dob 16. století. Všechny domy včtně našeho byly dřevěné. I moje oblečení bylo dobové. Právě na našem území zuřila válka a jsem byla vojevůdce. Nejdříve jsem vymýšlela taktiku a potom jsem už s klidnou myslí mohla očekávat nepřátelské vojsko. Bojovalo se meči, dlouhými kopími a puškami. Naše vojsko bylo pěší, nepřátelské rovněž. Statečně jsem bojovala a povzbuzovala ostatní vojáky. Najednou mě někdo uprostřed mého křku bodl do hrudi. Švihla jsem po protivníkovi mečem a skácela se k zemi. Ležela jsem a kolem mě se bojovalo. Rozbolelo mě celé tělo a nejvíce hlava. Oči jsem opřela přímo k nebi. Mraky líně poletovaly kolem - jako vždy. Popřemýšlela jsem o tom, že vlastně když umřu, nic se nezmění, vše zůstane stejné. Vytáhla jsem kopí se své hrudi. Cítila jsem, jak mi do rány koluje vzduch. Vítr se prudce zvedl a prapory vlály ještě zuřivěji. Potom mě bolest opustila, ale ten nepříjemný vítr kolující v mé ráně nepřestal.

2011 září
Můj králík Duffy se ztratil. Mám ho moc ráda, takže jsem byla moc smutná a brečela jsem. Večer mi najednou skočil do pokoje oknem jeden králík, který byl podobný tomu mému. A za králíkem sem skočila i moje Duffy. Nechápala jsem, jak se dostali do mého pokoje, když bydlím v prvním patře, ale byla jsem moc ráda, že se mi vrátila. Nechala jsem si i toho dalšího králíčka, se kterým potom měla Duffy králičí miminka :)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."