Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Živel

11. ledna 2013 v 20:58 | Adri |  Moje úvahy
Živel je něco nespoutaného. Něco co žije. Něco co má ohromnou sílu. Něco co ukočírujeme slovy voda, vzduch, země a oheň. Někteří tam ještě vměstnají éter, či energii, ale na tom nesejde, protože všechny živly v sobě mají energii.
Dříve si lidé mysleli, že svět je z těchto živlů stvořen. Dává to smysl, dávají jakési základní ingredience na hmotu. Není to směšné? Mocné nespoutané živly se tak namáhaly, aby vzniklo něco tak spoutaného určitými pravidly a zákony.
V současném "vyspělém" světě, si člověk myslí, že pronikl do podstaty těchto živlů. - Jaká to blbost. Nejdou spoutat, jsou svobodné. Možná existují jenom proto, aby nám ukázaly, jak máme žít. Možná proto, abychom měli z něčeho respekt.
Nic nevíme.
Nějaký chemik mi sice může odpapouškovat vzorce... Ale já pořád nechápu, jak něco takového může existovat. Že existují díky atomům? A proč teda ty atomy existují?


Můj nejoblíbenější živel je voda. Za den jsem ji schopná spotřebovat strašnou spoustu. Miluji, když mám žízeň a mám možnost ji uhasit čistou vodou, když stojím ve sprše a voda mi příjemně stéká po těle, když plavou a můžu se tak vznášet kdekoli, když se potápím a mám tak možnost obdivovat krásy, které voda před námi lidmi chrání, když pozoruji klidné modré plochy jezer, když poslouchám zpěv vodopádů, když jdu v dešti a kapky mě příjemně lechtají na kůži...

Ale voda nemá jenom dobré stránky. Můžeme v ní ztratit svůj život, nebo kohokoliv milovaného. Vlastně je to podstata, proč je to živel. Živel se rozhoduje, koho usmrtí a komu poskytne část své síly k tomu, aby mohl žít.
Vzpomínám na onen krásný moment, když jsem se poprvé nadechla pod vodou pomocí automatiky. Byl to takový nejistý malý nádech, ale hodně toho změnil. Uvědomila jsem si, že můžu být ve vodním království a při tom dýchat. Byla jsem moc vděčná za tuhle možnost a pokaždé si tenhle moment připomínám, když jdu do vody. Vlastně jakoby vzdoruji oné mocné vodě, že si ji dovoluji takhle podvádět. Ale kdyby se opravdu na mě nazlobila, kdo ji brání v tom, aby se mnou něco udělala? Jsem přece ze všech stran obklopená právě ji, vydána na milost.


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 pavel pavel | Web | 11. ledna 2013 v 21:47 | Reagovat

... a kde je ten prach?
voda ho vzala
a kde je ta voda?
voli ji vypili... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."