Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Bude to dlouho trvat?!

4. června 2013 v 11:33 | Adri |  Moje úvahy
Brouzdám takhle po esoterických webech, chytám se občas za hlavu nad tou snůškou nesmyslů, občas kývu hlavou jako osel, občas kulím oči a horlivě si píšu informace do zápisníku v zájmu si je vyzkoušet a ověřit, a nakonec podělit se o ně s vámi... a všude na mě koukají slova typu: "Chci se to naučit co nejrychleji" "Může mi říct někdo přesnou dobu trvání?" "Jak dlouho to přibližně trvá, než se člověk naučí s tarotem?" "Kdy už to budu umět úplně?" a tak dále.


Podobná trápení jsem za sebou nechala před třemi roky, kdy mi konečně došla jedna obrovská věc: Hlavní není cíl, ale cesta, protože cíl neexistuje.
Některým z vás možná připadá, že pouze cituji Pokojného bojovníka od Dana Millmana, ale v té době jsem o tomhle příběhu neměla ani potuchy.
Seděla jsem si takhle pěkně vyvalená v křesílku a pročítala si staré deníky (to je moje oblíbená činnost i dodnes :)). Najednou tam vidím naškrábáno mou asi šestiletou rukou příběh o dvou ochráncích, obrovských lvech. Byli pro mě něco jako mamka a táta, ale lišili se od vymyšlených kamarádů téměř ve všem. Pořád jsem se k nim vracela, a proto mě zaujalo, že si je nepamatuju až dodnes. Občas si se mnou povídali (hlavně při kondičním plavání nebo před usínáním)a pamatuji si, že jsem je měla strašně moc ráda... Prostě to byli mí andělé, jenom jsem je vsadila do podoby lvů. Bylo mi moc líto, že dětská fantazie u mě už nefungovala na plné obrátky tak jako dříve a já si je znovu nedokázala představit. Seděla jsem nad deníkem a dumala, jak to zařídit, abych se cítila tak bezpečně jako předtím. Hodně dlouho jsem nad tím přemýšlela, jak si je k sobě zase přivolat. A byla jsem vržena do obrovského kolotoče událostí "paranormálních" zážitků, které by mi v tu dobu přišli naprosto vymyšlené. Postupně jsem si začala rozvzpomínat na své ochránce - důležitá poznámka: tenhle Systém, ve kterém žijeme, nám všem automaticky bere vzpomínky na nadpřirozené věci, abychom na ně zapomněli později úplně. Dávala jsem si dvě a dvě dohromady pěkně dlouho; ukázalo se, že jsem jako dítě byla svědkem mnoha nadpřirozených událostí, jen si na ně nepamatuji. Zkrátka jsem celý svůj život prožila ve jménu "nadpřirozena" snad kromě devíti až jedenácti let. Postupně jsem se opět začala probírat k životu a na věci jsem musela přicházet znovu. Strašně moc to bolelo. Jako malá jsem je viděla automaticky bez snažení, teď jsem musela makat. A vyplatilo se to. V celku rychle jsem dostávala schopnosti zpět. Jako cíl jsem si dala na sobě pracovat - tudíž jsem si nestanovila žádný pevný cíl, kterého se držet. Jak jsem je dostávala zpátky, uvědomovala jsem si i věci, kterým jsem dříve nerozuměla. Momentálně se nacházím výš, než jsem kdy byla, a moc si toho vážím.
I když občas ještě stihnu litovat těch "dvou let temna", jak jim s oblibou říkám, jsem si vědoma toho, že mě to moc věcí naučilo. Zároveň se raduji z toho, že toto období temna pro mne netrvalo déle. Nechci se chlubit, co všechno jsem udělala, pouze chci podotknout, že každý má nějakou cestu a já jsem na tu svou cestu velmi pyšná. Obdivuji lidi, kterým období temna trvalo déle než mně, a dokázali se z toho vyhrabat. Obdivuji lidi, co se dokáží i přes dnešní temnotu světa usmát a neztrácet naději na lepší zítřky.

Ani si nedokážete představit, jak jsem byla nešťastná, když mi asi dva měsíce nešlo vůbec vidět auru - ani obrysy, prostě nic. Zoufalství na plné čáře, chmurné myšlenky kam se jen podíváš. A pak to přišlo samo v jednu hodinu matematiky.

Dávám vám tedy všem jasnou odpověď: Učte se kolik jen můžete, těšte se na schopnosti, ale nedávejte si je jako cíl. Pak tu budou schopnosti jako na koni.

A ještě jedna malá rada: Nevěřte všemu, co kdo sesmolí, neplaťte za věštění, čistění kamenů, odvádění duší apod. Každý to zvládne sám, jsou to přirozené schopnosti. A už vůbec se nedávejte někam zasvětit za peníze! Esoterické věci je nejlepší se učit sám, esoterika je založena na poznání svého nitra.
Hodně štěstí v křižování esoterních vod přeje Adri :)

 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Luné Luné | Web | 5. června 2013 v 22:41 | Reagovat

A když všemu necháme volný průběh, nebudeme se snažit v sobě schopnosti násilně probouzet, pokusíme se pouze chovat se tak, jak bychom ve své podstatě měli? Pomůže to? :)

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 6. června 2013 v 6:30 | Reagovat

[1]: Já jsem zkoušela pořád něco nového a horlivě pátrala, ale jako cíl jsem si stanovila práci na sobě a schopnosti přicházely samovolně už s tím.

Takže vlastně žádné násilné probouzení, ale účinné popošťouchnutí, dalo by se  říct - pomoct by to mělo.
Ale na každém funguje něco jiného, nezmámená to, že když to tak bylo u mě, u tebe to taky klapne :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."