Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Aktivisté Greenpeace a GMO

7. srpna 2013 v 11:11 | Adri |  GMO a další jedy
PRAVDY A MÝTY
Tvrzení Monsanta: "Roundup Ready sója a další plodiny jsou environmentálně přátelské"
Monsanto tvrdí, že GM rostliny tolerující herbicidy umožní snížit objemy herbicidů používaných při pěstování. Toto tvrzení není pravdivé, ve skutečnosti se děje přesný opak. Předpokládá se, že ve volném prostředí se jejich účinek rychle degraduje, tudíž zemědělci pěstující RR plodiny budou v pokušení používat další a další dávky - v přesvědčení, že jejich plodiny nebudou poškozeny - jakmile se po degradaci účinku herbicidu opět objeví plevel. Navíc pokud je RoundUp stříkán přímo na rostliny, může působením větru, přenosu pylu, vody a mikrobů ovlivnit i plodiny na sousedních polích. To může přimět ostatní zemědělce k tomu, aby kvůli ochránění svých plodin před poletujícím zabijákem přešli také na používání RoundUp Ready produktů, čímž se bude dále zvyšovat objem glyfosátů používaných v zemědělství. Výzkum společnosti American Cyanamid (vyvinula glyfosát, její vlastník je American Home Product) ukazuje, že RR sója může vyžadovat mnohonásobnou aplikaci glyfosátu pro dosažení stejného výskytu plevelu, který závisí na množství zbytkových herbicidů. Také respektovaný vědec Dr. Charles Benbrook a ministerstvo zemědělství USA zjistili, že zemědělci pěstující RR sóju používají stejně a v mnoha případech více herbicidů, než kolik bylo třeba při konvenčním pěstování.
(Citace z knihy "O zelí a panstvu")


AKTIVISTÉ GREENPEACE VARUJÍ PŘED "XUXUŘICÍ" Z MONSANTA
Časné ráno 24. července. Na poli vzrostlé kukuřice poblíž obce Branišovice na Znojemsku se objevují dvě desítky postav v červených overalech se žlutými transparenty v rukách. Několik mužů a žen omotává celé pole rudobílou páskou. Několik z nich skrývá svou tvář za podivnou bílou maskou s černým symbolem "X"... Pro nezúčastněného pozorovatele jistě bizarní pohled hraničící se surrealistickou vizí.

O co tedy jde?
Kukuřičné pole se na chvíli stalo polem bitevním. Nepoužívají se zde přitom žádné konvenční ani jakékoliv jiné zbraně či munice. Jedná se o střet myšlenek, názorů a postojů. Majitelé nadnárodního koncernu Monsanto chtějí vydělat co nejvíce peněz na byznysu s geneticky manipulovaným osivem a plodinami. Tato firma jen v loňském roce vykázala hrubý zisk 2,645 miliard dolarů. V současné době ovládá 91 % světového trhu s GMO a je největším dodavatelem GM osiva na světě a druhou největší osivářskou firmou světa vůbec.

Aktivisté Greenpeace nechtějí, aby Monsanto svoje genetické experimenty provádělo ve volné přírodě v sousedství ostatních zemědělců. Pokud se geneticky manipulované rostliny nekontrolovaně rozšíří do okolního světa, může to znamenat nevratné změny v přírodě s dosud neznámými důsledky pro budoucnost. Zcela jistě to pak znamená vážnou hrozbu pro všechny pěstitele bio-produktů, neboť jejich úroda nesmí být geneticky znečištěna.

Co se ale stalo v Branišovicích?
Tamější pole používá firma Monsanto jako laboratoř svého druhu ve volné přírodě. V letošním roce zde testovala tzv. Bt kukuřici, která přitom v sousedním Rakousku není povolena ani k pokusnému pěstování. Kromě toho je firma Monsanto registrována v České republice jako s.r.o., což znamená, že zodpovídá za škody do výše 100 tisíc korun. Další otázkou tedy zůstává, kdo by hradil škody v případě biologické havárie. Mezinárodní tým aktivistů Greenpeace se proto rozhodl k přímé akci s cílem upozornit na kontroverzní podnikání firmy Monsanto a zabránit úniku GMO do okolí.
Přestože podle zákona o GMO mělo být pokusné pole Monsanta řádně označeno, cedule upozorňující na pěstování GMO plodin chyběly. Aktivisté Greenpeace označili celé pole výstražnou páskou a velkými cedulemi s nápisy "!Pozor! Genetický experiment". Tři dobrovolníci Greenpeace potom začali nasazovat na rozkvétající kukuřici plastikové sáčky, aby zabránili úniku pylu z"GMO rostlin do okolí. Jejich práci však překazila policie, která násilím odvlekla aktivisty z pole. Svědomí versus moc. Jak dlouho ještě vydrží příroda nezodpovědné experimenty přímo ve svém lůně?

GENETICKY MANIPULOVANÉ POTRAVINY: JE BEZPEČNÉ JE JÍST?
Většina geneticky manipulovaných plodin se zpracovává na potraviny nebo jako krmivo pro zvířata - je však bezpečné je jíst? Postup genetických manipulací je nepřesný a náhodný, což může mít nepředvídatelné a nezáměrné dopady. Vkládané geny mohou narušit samotnou funkci přirozených genů, mohou být v novém prostředí nestabilní nebo mohou fungovat jinak, než se očekává. Co to však znamená pro samotnou bezpečnost konzumace GM potravin?

Genetické manipulace mohou ovlivnit potravinovou nezávadnost dvěma způsoby:
 narušení genů nebo jejich nestabilita mohou vést k vytvoření nových toxinů
 nová bílkovina produkovaná cizím genem může způsobit alergie nebo toxicitu

Odborníci se shodují na tom, že tato rizika mohou existovat, a proto v mnoha zemích platí pro zkoumání bezpečnosti GM potravin nové předpisy. Tento tiskový materiál se proto zabývá tím, jak kvalitní je systém takovýchto zkoušek a jakým způsobem funguje regulační systém. Odhaluje, že správní orgány k posouzení nezávadnosti potravin používají koncepci "podstatné shody", přestože právě ta byla vážně kritizována některými nejuznávanějšími vědeckými kapacitami.

Jakým způsobem se testuje nezávadnost GM potravin?
Ačkoli jsou zákony týkající se GM potravin v jednotlivých zemích odlišné, koncepce "podstatné shody" se po celém světě stala základem úředních posudků. V podstatě se jedná o to, že se GM potraviny porovnávají s jejich ekvivalentními protějšky. Např. geneticky manipulovaná sója se porovnává s přirozenými sójovými boby, které neprošly procesem genetické manipulace. Jestliže se nepřijde na žádný významný rozdíl mezi těmito dvěma potravinami, je geneticky manipulovaná potravina prohlášena za nezávadnou. Zní to logicky, ale při bližším pohledu na tento systém jsou zřejmé jeho závažné nedostatky.

První problém při zkoumání konceptu "podstatné shody" nastává v okamžiku, položíme-li si otázku, co se vlastně u geneticky manipulovaných a geneticky nemanipulovaných potravin porovnává. Zjišťuje se úroveň některých hlavních a vedlejších živin, známých toxinů a jiných antinutričních látek. Jako příklad si vezměme brambory. Mezi jejich hlavní živiny patří karbohydrát a protein, vedlejšími živinami pak jsou některé vitamíny a ze známých toxinů je zde zastoupen solanin (látka obsažená v zelených bramborách, která může způsobovat onemocnění). Neexistuje však žádný standardní seznam toho, co je nutno měřit, a neexistuje ani žádný postup, který by odhalil nepředvídatelné a nezáměrné změny - a přitom právě tyto změny jsou pro zkoumání bezpečnosti konzumace GM potravin nejvážnějším faktorem. (!!)

Druhým problémem je značná omezenost systémů na zjišťování alergenicity nebo toxicity GM potravin. Dobře známé jsou např. alergie na proteiny obsažené v některých produktech, jako jsou arašídy. Cílem genetických manipulací je vpravit do rostliny nové bílkoviny, které se v ní normálně nenacházejí, a právě ty mohou alergie následovně způsobovat. Vnesení nových genů může vést k nežádoucím změnám ve stávajících proteinech rostlin, které by tím také mohly vzniku alergií napomoci. Zda je některý protein potencionálním alergenem nelze však s jistotou předvídat. Prováděné zkoušky zjišťující charakteristiky proteinů a porovnávající je se známými alergeny, nejsou zcela spolehlivé. Tyto proteiny nemohly být nikdy předtím součástí lidské stravy, takže zde chybí zkušenost, z které by bylo možné vycházet. Sporně se mohou jevit i GM plodiny, které již byly schváleny jako bezpečné. Nedávno se například ukázalo, že Bt protein Cry1A - běžně přítomný v GM plodinách odolných vůči hmyzu - může zřejmě u myší způsobit reakce alergického typu a studie doporučila další bezpečnostní testy.

Dalším problémem je, že bezpečnostní zkoušky prováděné na GM plodinách jsou jen krátkodobé - probíhají pouhé dny nebo jen několik týdnů. Z tohoto důvodu došel francouzský bezpečnostní úřad AFSSA nedávno k závěru, že současné bezpečnostní zkoušky nejsou dostatečné k tomu, aby zajistily nezávadnost GM potravin.V jejich zprávě se mimo jiné uvádí, že by bylo důležité zkoumat případný postupný vývoj alergických reakcí během delšího působení GM potravin.

Vzhledem k těmto problémům kritizovaly používání konceptu "podstatné shody", jako kritéria pro testování bezpečnosti GM potravin, tak uznávané instituce jako je Královská společnost v Londýně a Královská společnost v Kanadě.

Příčiny obav
Kritické postoje ke konceptu "podstatné shody" však nespočívají jen na akademickém základě. Existují důkazy o tom, že nezáměrné dopady genetických manipulací nejsou nikterak vzácné, že kvůli nedostatečné kontrole se potenciální alergeny již dostaly do potravního řetězce a také že odborné údaje poskytované odpovědným orgánům nejsou důvěryhodné.

Nepředvídatelné a nezáměrné dopady
Nepředvídatelné a nezáměrné dopady GM plodin mohou vznikat pomocí několika různých způsobů:

 Vlastním procesem genetické manipulace:
Genetické manipulace spočívají ve vkládání nového genu (nových genů) náhodně do DNA organismu. Jedná se o "brutální" způsob, kdy se i malé segmenty DNA vlastní rostliny mohou poškodit nebo zničit. V GM rostlinách, jako například v komerčních odrůdách kukuřice a sóji, bylo nalezeno několik kopií nebo navíc další fragmenty vložených genů. Například Roundup Ready sója firmy Monsanto obsahuje navíc dva fragmenty vložených genů a segment ´neidentifikovatelné´ DNA. - Tato skutečnost však nebyla známa v době, kdy v několika zemích probíhalo úřední schvalování pro použití této sóji k potravinářským účelům. Přišlo se na to až v době, kdy už byla několik let na trhu.

Pozměněním normální funkce:
Normální metabolismus rostliny může být ovlivněn genetickou úpravou, pokud se vložením genů naruší složité biochemické pochody. Je velice obtížné předpovídat, jaké to může mít následky, protože vliv na to mohou mít i podmínky prostředí.

Mezi případy, kdy měly genetické manipulace nepředvídatelné dopady na rostliny a jiné organismy, patří:

1) Kvasnice, které byly geneticky manipulovány tak, aby se u nich zlepšilo alkoholové kvašení, měly nepředvídatelně až třicetinásobnou koncentraci metylglyoxalu (velmi toxická látka) v porovnání s kontrolním druhem, u kterého se genetické manipulace neprováděly.

2) Výzkumníci z Monsanta, kteří se snažili zvýšit obsah karotenoidů (látka používaná k získání vitamínu A) v řepce olejné, zjistili, že se v semenech těchto rostlin dramaticky a nevysvětlitelně snížila úroveň vitamínu E a chlorofylu.

3) Jiní výzkumníci snažící se geneticky upravit dráhy karotenoidů v rajčatech přišli na to, že přílišným zvýrazněním těchto genů se způsobí nepředvídatelná zakrslost rostlin.

4) GM Roundup Ready sója trpěla nepředvídatelnými ztrátami úrody za horkého a suchého počasí, protože jí praskaly stonky. Stalo se tak pravděpodobně vlivem zvýšené hladiny ligninu. Úroveň fytoestrogenů v těchto sójových bobech byla také o 12-14 % nižší než u konvenčně vypěstované sóji, což může znamenat, že produkty vyrobené z Roundup Ready sójových bobů by byly méně použitelné jako zdroje této látky.

5) Nepředvídatelně zvýšená nebo snížená úroveň bramborového toxinu (glykoalkaloidu) v jednotlivých pokusech genetických manipulací i přesto, že se do rostlin vkládaly geny, které nebyly určeny ke změně obsahu toxinu.

Alergie
I v případech, kdy správní orgány u GM plodin zjistí možné alergizující účinky, mohou tyto plodiny stejně skončit v potravinách určených pro lidskou spotřebu. GM kukuřice StarLink firmy Aventis, která je odolná proti hmyzu a vytvářející si Bt protein - Cry9C, se pěstuje v USA od roku 1998. Tento typ kukuřice však byl schválen pouze jako krmivo pro zvířata a k průmyslovým účelům. Ohledně proteinu Cry9C panovaly totiž obavy, že by mohl způsobovat alergie. Má totiž podobné charakteristiky jako jiné alergeny. V září 2000 však byla kukuřice StarLink nalezena v kukuřičném pečivu (taco shells) a více než 300 kukuřičných výrobků muselo být staženo z trhu. Stopy kukuřice StarLink byly také nalezeny v Japonsku a v Koreji. Doposud není známo, jak se StarLink do lidského potravinového řetězce dostala - mohla být nepozorností smíchána s jinou kukuřicí ve mlýně, mohlo dojít k opylování konvečních plodin pylem kukuřice StarLink nebo některý zemědělec mohl prodat kukuřici StarLink jako plodinu pro lidskou konzumaci, aby tím dosáhl vyšší ceny. Kukuřice StarLink se sice v současnosti nikde na světě nepěstuje, ale mohla již kontaminovat jiné typy kukuřice a zůstat tak v potravinovém řetězci. Tato epizoda vyvolává řadu otázek nad schopností zákonných orgánů kontrolovat GM plodiny.

Nesprávné údaje
Existují znepokojivé známky toho, že i omezené údaje dodávané zákonným úřadům jsou nesprávné nebo nekompletní:

Údaje o rostlinných toxinech a antinutričních látkách (které brání vašemu tělu využít jiné živiny v potravě) často chybějí nebo jsou značně nejednotné. Například v žádostech EU pro schvalování různých typů kukuřicí byl obsah inhibitorů trypsinu a obsah phytatu (což jsou významné antinutriční látky v kukuřici) zjišťován jen v některých případech a nikoli ve všech. Podobně obsah sinapinu - antinutriční látka v řepce olejné - nebyl zjišťován ve všech případech a u GM brambor TGT7F firmy Zeneca/Syngenta nebyly poskytnuty údaje o některých základních bramborových toxinech.

Mnohdy se pokusy s pěstováním GM plodin provádějí jen v jedné nebo dvou sezónách a v závěrečném souhrnu chybí vyhodnocení dopadů na životní prostředí. Nepříznivé dopady genetického inženýrství se nemusí projevit okamžitě, ale mohou být zřejmé až po několika generacích. Jedna studie doporučuje "zvláštní pozornost" při zkoumání dopadů GM plodin na životní prostředí .

 Údaje předložené pro schválení GM kukuřice známé jako T25, kterou vygenerovala firma Aventis (dříve AgrEvo) a která byla schválena pro pěstování a import v Evropě v roce 1988, byly kontrolovány nezávislými odborníky a byly v nich nalezeny závažné nedostatky. Ačkoli byla kukuřice určena pro krmení dobytka, nebyly provedeny žádné studie na dobytku týkající se krmení ani toxicity. Jeden odborník řekl: "Při současné úrovni znalostí bych nepil mléko z [dobytka krmeného] touto pící ".

 Nezávislými odborníky byly kritizovány rovněž studie zabývající se krmením kuřat provedené na podporu kukuřice T25 firmy Aventis. Odborníci poukazovali na "podezřelé" trendy ve váze a úmrtnosti ptáků. Následně došli k závěru, že "… tato studie…je nedostatečná k tomu, aby poskytla nějaké důkazy nebo závěry. Nemá takový standard, aby mohla být publikována v odborném časopise. Z toho vyplývá, že tuto studii nepovažujeme za dostatečnou k tomu, aby mohla být považována za důkaz o bezpečnosti, který je potřebný k rozhodnutí schválit tuto GM kukuřici k použití. Výsledky této studie tak, jak jsou podány, vzbuzují spíše podezření o tom, jaké byly skutečné rozdíly mezi ošetřováními".

Nejvíce ohrožení jsou kojenci a děti
Nedávno se Královská společnost v Londýně zabývala možnými dopady GM potravin na zdraví kojenců a dětí. Ve zprávě se mimo jiné dochází k závěru, že alergie na potraviny jsou u dětí mnohem častější než u dospělých. Uvádí se v ní: "alergie na potraviny se objevuje u 1-2 % dospělých a 6-8 % dětí". Děti jsou tudíž mnohem zranitelnější vůči některým alergenům, které mohly zůstat u GM potravin nezjištěny. V této zprávě jsou děti označeny za "vysoce rizikovou skupinu", co se týče hlediska dohledu nad nepříznivými dopady GM potravin na člověka poté, co byly uvedeny na trh.

STŘÍPKY GENETICKÝCH LISTŮ
Veřejnost požaduje označování GM potravin
červen 2002
Více než tři čtvrtiny Kanaďanů si přeje, aby se GM potraviny označovaly a byly by proto ochotni zaplatit o 10 % více, jak vyplývá z průzkumu veřejného mínění zadaného kanadskou federální vládou. Předběžné výsledky průzkumu ukazují, že 84 % Kanaďanů vidí potřebu nalézt systém označování GM potravin, zatímco 15 % obyvatel se proti této skutečnosti postavilo. 55 % dotázaných je ochotno zaplatit vyšší cenu v případě, že by došlo k označování.

Italský soud vyšetřuje 10 osivářských společností ohledně GMO
srpen 2002
Italský soud vyšetřuje 10 osivářských společností za údajné porušení italského zákona tím, že jejich semena kukuřice byla kontaminována genetickým materiálem. Soud v Turínu odstartoval poté, co státní osivářská agentura analyzovala vzorky osiva na přítomnost GMO a některé z nich našla jakožto GMO pozitivní. Itálie má přitom na přítomnost GMO v osivu stanovenou nulovou toleranci. Oficiálně však prozatím nebyly zveřejněna jména společností, které jsou za tuto skutečnost stíhány.

Již brzy bude Evropská komise hlasovat o kontaminaci osiva GMO
září 2002
V současné době se v Evropské komisi diskutuje návrh Směrnice o znečištění osiva GMO, v níž je prahová hodnota náhodné genetické kontaminace osiva navržena pro řepku olejku 0,3 % a kukuřici 0,5 %.
Organizace Greenpeace je však přesvědčena o tom, že by Komise měla uzákonit výši prahové hodnoty kontaminace na úrovni technického stupně detekce (v současnosti 0,1 %). Pokud by totiž byla schválena prahová hodnota vyšší tak, jak je tomu v navrhované směrnici, došlo by k legalizování nekontrolovatelného rozšiřování GM plodin v Evropě s negativními dopady nejenom na zemědělce, ale i zpracovatele, spotřebitele a životní prostředí. Tím by nastala skutečnost, která je neslučitelná a nepřijatelná se současnou evropskou legislativou spojenou s uvolňováním GMO do životního prostředí. Zároveň s tím by byla ohroženy i zákony týkající se označování potravin, krmiv a otázka vystopovatelnosti.

Greenpeace v České republice se v této otázce obrátilo dopisem na Ministerstvo zemědělství a výzvou, aby jím vyslaný zástupce tohoto jednání hlasoval pro detekční limit 0,1 %.

V dopise se mimo jiné uvádí: "Mohli bychom očekávat, že nastavením prahové hodnoty náhodné genetické kontaminace osiva pro řepku olejku 0,3 % a kukuřici 0,5 %, dojde k legálnímu rozšíření těchto dvou GM plodin na dalších téměř 8 miliónech ha zemědělské půdy v EU. To by znamenalo další rozšíření přibližně 7000 miliónů rostlin GM kukuřice a řepky. Toto rozšíření by probíhalo náhodně na jakékoliv zemědělské půdě, aniž by o tom měli zemědělci tušení. Následné rozšíření EU by zvýšilo množství zasažené plochy asi na 12 miliónů ha, nepočítaje v to výměru ploch, kde se kukuřice pěstuje jako krmivo. Z hlediska životního prostředí se již nejedná o nezanedbatelnou část zasažené zemědělské půdy."

Hlasování tohoto návrhu by mělo proběhnout na příštím zasedání Komise, v říjnu tohoto roku.

Podle britské studie je pěstování geneticky manipulovaných plodin katastrofou
září 2002
Geneticky manipulované plodiny se pro USA a Kanadu staly ekonomickou katastrofou. Ukazuje to studie s názvem "Semena pochybností" nedávno publikovaná britskou organizací Soil Association - největším sdružením ekologických zemědělců ve Velké Británii.

Odhaduje se, že od roku 1999 stálo pěstování GM sóji, kukuřice a řepky ekonomiku USA přinejmenším 12 miliard dolarů navíc, a to především díky vyšším dotacím farmářům, nižším cenám úrody, ztrátě exportních možností a stažení některých produktů z trhu. Farmáři nedosahují vyššího profitu slibovaného biotechnologickými společnostmi a trh s GM potravinami se hroutí. Hlavní příčinou těchto potíží je tzv. genetická kontaminace, jež se rozšiřuje na všech stupních potravinového průmyslu a zemědělství.

Závažnost problémů s GM plodinami vedla k tomu, že 200 sdružení reprezentujících farmáře a ekologické zemědělce v USA a Kanadě volá nyní po zákazu nebo alespoň moratoriu na zavádění další geneticky manipulované plodiny, kterou má být GM pšenice.

Stanovisko brazilského Perdiago - "Naše produkty budou GE-free"
září 2002

Jeden z největších brazilských producentů potravin a exportérů masných výrobků - společnost Perdiago oznámila, že v blízké budoucnosti eliminuje ze všech svých produktů GM přísady. Podle stanoviska společnosti tak budou od 1. prosince 2002 její výrobky prosté GMO.

(zdroj - Genetické listy, 2002/2)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Houbička Houbička | E-mail | Web | 7. srpna 2013 v 11:55 | Reagovat

Já už teda nevěřím ani grinpísákům :) Ale GMO je jednoznačně hnus.

2 Vendy Vendy | Web | 26. srpna 2013 v 10:35 | Reagovat

Teď jde o to, jestli půjde z rostlin ony GM přísady odstranit. Protože jestli to zamoří veškeré rostlinstvo, stanou se GM přísady automaticky součástí rostlin, jestli jsem to pochopila. Jak je chtějí odstranit, dalšími genetickými zásahy?
Další řečnická otázka.
Monsanto je zlo.

3 Mad Dragon Scientist Mad Dragon Scientist | E-mail | Web | 6. listopadu 2013 v 23:17 | Reagovat

Adri, jak se pozná GMO kukuřice od přírodní? Vědět, že na poli vedle chaty vysadili GMO kukuřici, hned bych si to sólo zkusil s mačetou :) A pak bych někam zatlouk cedulku STOP GMO! Několik hektarů pole, ruce by mi námahou ztvrdly jako křišťál a bolely by jako bych je namočil do tekutýho železa, ale bylo by to dobrý gesto, že GMO je zlo. To, co několik lidí pěstovali několik měsíců s pomocí vyspělý zemědělský techniky, zvlád magor s mačetou během několika hodin :)

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 7. listopadu 2013 v 14:29 | Reagovat

[3]: ochutnávka ti asi nepomůže... no, zkus se zeptat majitele pole, co to má za odrůdu a od jaké firmy. Protože žádné označení na polích, jestli jsou GMO nebo ne, jsem na svých toulkách neviděla.

5 Mad Dragon Scientist Mad Dragon Scientist | E-mail | Web | 7. listopadu 2013 v 17:50 | Reagovat

[4]:Díky. To asi bude nejlepší; maj povinnost informace poskytovat.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."