Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Harrachov

24. listopadu 2013 v 11:55 | Adri |  Můj deník
17.-22.10 Jsem byla v Harrachově - malá vesnička na pomezí Česka, Německa a Polska. Byla to naše historicky první dovolená s malým Samíkem, takže vám nadělím fotky převážně toho drobečka :)


Bydleli jsme ve spa hotelu, na který se jeho pojmenování totálně nehodí. Neměli ani bazén, jen malou ledovou vířivku a sauny. Jelikož jsme tam z toho byli úplně na větvi, jak si to můžou dovolit, jeli jsme potom do Liberce do Babylonu si to vynahradit, i když musím přiznat, že pro nás bližší Wisla v Polsku se mu nemůže rovnat. Doma je zkrátka nejlépe.
Jídlo tam měli nic moc, hotel postavený za komunistů, trochu zrenovovaný, ale stejně celkový dojem nad stavbou nic moc. Na druhou stranu tam měli dobrou restauraci, kde jsem si dala výborný zmrzlinový pohár.


Ve městě je mimochodem taky muzeum skla, výroby piva a lyží, a to všechno v jednom areálu (jak jsme zjistili na našich procházkách s kočárem - jedna dopoledne, jedna odpoledne). Když jsme šli na druhou stranu města, objevili jsme tam taky hornické muzeum, jež nás Ostraváky neoslovilo.


Malý bráška procházky snášel celkově dobře, dokonce i při nich občas poslušně spal. Párkrát se nám stalo, že se probudil s velkým hladem a pospíchali jsme rychle zpátky na hotel. To potom na nás kolemjdoucí vrhali podivné pohledy, jako kdybychom ho mučili.


Harrachov je vcelku zaostalé městečko, kde se jezdilo na lyže za doby, kdy jste si jen tak nemohli vyrazit do Rakouska na kvalitní sjezdovky. Jak jsme zjistili, místní středisko nemá moc šanci se udržet, protože lanovky jsou pořád nic moc a nespraví to ani ta horda restaurací, co ve městě stojí. Pár z nich (hlavně malé krámky) jsou už opuštěné a vyrabované, protože tam opravdu chcípl pes.


Takže jsme po prozkoumání města raději vždycky zamířili do kopců mezi stromy kolem skokanských můstků. Až jsem se divila, jaká fuška je tlačit kočár do kopce, který má stejný sklon, jako onen můstek! Pěkně jsem se při tom zapotila.


Dopoledne jsme chodily na procházky s mamkou (a kočárem) bez táty, protože si chtěl poběhat. Možná si vzpomínáte, že jsem kdesi zmiňovala, že chodí na horské ultramaratony a vůbec běhá jako šílenec po horách. No jo, každý ulítává na něčem jiném. Mimochodem si stáhnul do svého nového chytrého telefonu aplikaci na různá měření při běhu (celkový čas, průměrná rychlost, nejvyšší rychlost, převýšení, spalování), z níž je úplně nadšený a jeden večer mi nadšeně vysvětloval, co to všechno ty čísílka ukazují.


Jednoho den jsme dokonce zabloudili i do Krkonošského národního parku a při naučné stezce jsem se neustále zastavovala a četla si zajímavosti o včelách.


Cesta tam a zpátky proběhla rychle, četla jsem si totiž Harryho Pottera. Samík sice občas stagnoval, ale většinou se kochal výhledem na stromečky, což ho dokáže uspokojit i v kočárku. Když jsme se vraceli, vzali jsme to přes Prahu, abychom udělali nákupy na Vánoce. Já si vybrala oblečení (a úžasné boty na podpatku, na kterých jsem už absolvovala jeden velmi prochozený den bez pádu! :D) přesně podle gusta, takže se těším na letošní Štědrý den, při kterém navíc nadělím rodině speciální dárek a jsem moc zvědavá, co na něj řeknou.


Více fotek ZDE
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Pandora Pandora | E-mail | Web | 24. listopadu 2013 v 13:20 | Reagovat

Zajímavý článek a hezké fotky :-)

2 Anchor Anchor | E-mail | Web | 30. listopadu 2013 v 13:11 | Reagovat

Máš moc roztomilého brášku! :))

3 Yu Yu | Web | 22. ledna 2014 v 19:38 | Reagovat

Jéé, o dvě měsíce před tebou jsem tam byla já. To mi navrací vzpomínkyyy.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."