Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Rulík zlomocný

28. listopadu 2013 v 11:33 | Adri
RULÍK ZLOMOCNÝ (Atropa bella-donna)
Botanický název rulíku zlomocného je odvozen od jména řecké bohyně Atropos - "Neúprosná". Jako poslední z trojice bohyní osudu, sudiček, které v řecké mytologii rozhodovaly o životě a smrti, byla tou, jež přestřihávala nit života. Výraz bella-donna pochází z italštiny a znamená "krásná paní". Je to odkaz na kosmetickou praxi v Římě, kde si ženy kapaly do očí rulíkovou šťávu, aby se jim rozšířili zornice.


"Rostliny té s veselými bobulkami plná mísa,
nazítří ale pak zle a ouvej..."
Hieronymus Bosh, 1541

Ve starověku byl rulík zlomocný významným prostředkem proti bolestem, chránil před démony a zlými kouzly a rovněž se používal k léčení duševních nemocí. Ve správném dávkování slouží v některých zemích jako účinné afrodiziakum. Marocké lidové léčitelství doporučuje slazený čaj ze sušených bobulí rulíku k povzbuzení duše a na podporu potence. V malých dávkách prý rulík projasňuje rozum a zlepšuje paměť. To ve středoevropském bylinářství a lidovém léčitelství se s doklady lékařského využití rulíku nesetkáme. Pro jeho jedovatost se k němu totiž vždy přistupovalo s velkou nedůvěrou. Lidé byli názoru, že pokud jde o rulík, zasahují prý do hry temné mocnosti.

Přestože rulík bývá řazen mezi klasické čarovné byliny, máme kupodivu jen málo odkazů na jeho přítomnost v magických rituálech nebo čarodějné kuchyni. Příprava tajného kouzelného nápoje zvaného arcanum, k němuž se výborně hodí právě rulík, popisuje Giovanni Battista della Porta ve svém díle Magia naturalis z roku 1568. Kdo nápoj požije, může se proměnit v ptáka, rybu či husu a prožít všelicos zajímavého.


Živý exemplář rulíku zlomocného obsahuje ve všech částech převážně hyoscyamin, který se skladováním a sušením přeměňuje na podstatně nebezpečnější atropin. Mimochodem, tropanalkaloid atropin je úzce příbuzný s kokainem - až na to, že jeho toxicita je několikanásobně vyšší. Rulík zlomocný nemá ani zdaleka nic společného s měkkými přírodními drogami či s prostředky umožňující trávit chvíle volna v oblaku libého opojení. Představuje skoro tu nejbrutálnější možnost, jak se záměrně poškodit. Již dvě tři požité bobule vyvolají asi po 30 minutách poruchy vnímání a dávka pěti až deseti už může ohrozit život. Účinky rulíku jsou rozhodně nemilé. Znamenají mimořádnou zátěž pro srdce a krevní oběh. K tomu přičtěme vyschnutí sliznic, zrudnutí obličeje a extrémní rozšíření zorniček. Také rulíkem probuzené vidiny bývají jen zřídka líčeny jako něco příjemného. Podle kultovního malíře komiksů Waltera Moerse se člověk při takovém rulíkovém tripu cítí asi jako hrdina obrazů Hieronyma Bosche. Převládají vidiny temné, démonické, úzkostné. Ochotu vyzkoušet rulík podruhé projevilo jen minimum pokusných osob.

"Kdo pozře víc než devět bobulí rulíku, přijde o rozum."
Sedmihradská vlastivěda, 1900

Výraznější snahy o využití nesporných léčivých vlastností rulíku započaly v 19. století. Trh zaplavilo, množství léků proti černému kašli, psychózám, neurózám, ledvinovým kolikám, žloutence, vodnatelnosti, spále a epilepsii. Současná vysokoškolská medicína používá mírné dávky atropinu v preparátech na uvolnění křečí a v narkotikách. V různých stupních ředění je rulík velmi rozšířen v homeopatii. V případě předávkování se podávají uklidňující prostředky jako valium či morfin, při bušení srdce pak beta-blokátor.

Rulík již byl dokonce nasazen jako biologická zbraň. Když v 11. století vtrhli do Skotska Dánové, Skotové vedení Duncanem jim přidali do jídla šťávu z rulíkových bobulí. Totálně dezorientovaná skandinávská vojska nakonec zdrcujícím způsobem porazili.

Prázdniny, procházky přírodou, sběr lesních plodů - to vše patří neodmyslitelně k létu. Sbírání borůvek, malin či brusinek s sebou nese určité riziko především pro malé děti, které mohu při svých toulkách narazit na nejedlé, nebo dokonce jedovaté plody, které svou vizáží přímo nabádají ke konzumaci.

Plody rulíku zlomocného Tmavě modré, lesklé bobule rulíku zlomocného mohou děti považovat za "přerostlou borůvku". Pozor! Tato záměna je velice nebezpečná! Rulík zlomocný z čeledi lilkovitých (Solanace) patří mezi prudce jedovaté rostliny a jakákoliv manipulace s listy, kořeny nebo bobulemi patří výhradně do rukou odborníků.

Popis:
Rulík zlomocný je vytrvalá rostlina dorůstající do výšky až 120 cm. Listy rulíku jsou celokrajné, střídavé. Rulík kvete nápadnými červenohnědými květy, které vykvétají v paždí listů a tvarem mohou připomínat zvonek. Jsou pětičetné. Pětičetný kalich vytrvává i za plodu. Uprostřed pěti kališních cípů dozrává tmavě modrá až černá lesklá bobule.

Rozšíření:
Rulík zlomocný je původní v jižní a střední Evropě. Roste ve středních polohách v lesních lemech a na světlinách.

Historie používání:
S rulíkem pracovali již od starověku tři kategorie osob. Lékaři, nebo léčitelé, traviči a čarodějnice. Jako jed používala rulík např. Livie, manželka císaře Augusta, která díky jeho účinkům připravila o život řadu nepohodlných osob. Při válce Skotska proti norskému králi Svenu Canutovi v 11. století otrávili Skotové potraviny v norském táboře a díky tomu konflikt vyhráli. I Matthioli ve svém herbáři poukazuje na možnost otravy rulíkem a před jeho domácím používáním spíše varuje. Účinků rulíku zlomocného využívaly v období renesance italské dámy, které si z plodů vyráběly líčidla, nebo přímo vstřikovaly rulíkovou šťávu do očí. Jejich zorničky byly pak široce otevřené, jakoby zasněné, a dámy o to přitažlivější. Proto se rulíku říká "bella donna", tedy krásná žena. Rulík neboli němnice či nadragule byl součástí středověkých čarodějných létacích mastí a nápojů lásky. Dobývání kořene rulíku bylo nelehkou záležitostí, při které se musela dodržovat přísná pravidla, podobně jako při dobývání kořene mandragory. Rostlinu totiž hlídá samotný ďábel, kterého je potřeba nejprve přelstít, aby rostlinu vydal. Pokud se to podaří, kořen rulíku pak přináší majiteli štěstí v kartách, nebo si s jeho pomocí mohou děvčata přičarovat lásku a nápadníky. Podle popisu v Shakespearově dramatu Romeo a Julie můžeme usuzovat, že lektvar obsahující rulík zlomocný pravděpodobně pozřela také Julie. Rulík patřil ke klasickým prostředkům v očním lékařství, kdy se používal při vyšetřování sítnice. Příslušníci habsburské dynastie, kteří trpěli Parkinsonovou chorobou, se podrobovali tzv. bulharské kúře, ve které se používal extrakt z kořene rulíku zlomocného.

Sběr:
Listy rulíku se sbírají v letních měsících v době tvorby plodů. Kořeny se získávají ze tří nebo čtyřletých rostlin.

Obsahové látky:
Hlavními obsahovými látkami jsou prudce jedovaté tropanové alkaloidy (0,2 až 1,3 %). Z toho tvoří 98% L-hyoscyamin, dále atropin (v čerstvé droze jen ve stopách) a skopolamin, belladonnin. Listy obsahují také flavonoid beta-metyleskuletin. Rostlina obsahuje dále kumariny a třísloviny.

Vlastnosti:
Parasympatolytikum, antiastmatikum, spazmolytikum.

Účinek na organismus:
Droga působí jako parasympatolytikum, tzn. že uvolňuje křeče hladkého svalstva, mírní nutkání na dávení, rozšiřuje zorničky, mírní nadměrné slinění. Je součástí antiastmatických cigaret a tablet. Používá se také v terapii Parkinsonovy choroby.

Použití:
Domácí laické používání drogy je vzhledem k její vysoké toxicitě nepřípustné. Maximální jednotlivá dávka Belladonnae folium je 0,2 g a maximální denní dávka je 0,6 g.

Toxicita a vedlejší účinky:
Rulík zlomocný je prudce jedovatá rostlina. Silná otrava může mít smrtelné následky. Otrava se projevuje suchým pocitem v ústech, zrychlením tepu, zčervenáním a oteplením kůže, zvýšením tělesné teploty, rozšířením zorniček. Rulík vyvolává zrakové, čichové a sluchové halucinace. Projevuje se křečemi až bezvědomím. Smrtelná dávka u dítěte může být v závislosti na věku a hmotnosti již 3 až 4 bobule, pro dospělého je 10 až 12 bobulí.

Léčba:
Při otravě je nutný okamžitý výplach žaludku velkým množstvím vody a aktivního uhlí. Vyvoláme zvracení okamžitým podáním vlažné vody. V případě kómatu poskytneme postiženému umělé dýchání. Specifickou protilátkou je fysostigmin.

Zajímavosti:
V Sedmihradsku věří, že kdo okusí kousek rulíku, propadne zvláštnímu druhu šílenství. Spočívá v tom, že ten, kdo pozřel rulík, udělá vše, co si přeje ten, kdo mu rulík podal. Tato pověra se nám může zdát neuvěřitelná, ale má pravdivé jádro. Rulík obsahuje totiž skopolamin, zvaný alkaloid pravdy. Po jeho aplikaci se pacient zřetelně uklidní a dostaví se stav podobný spánku, ve kterém je pacientova vůle pozměněna. Pacient může např. odpovídat na otázky, které by v bdělém stavu nikdy nezodpověděl. Skopolamin se používal za druhé světové války, dnes je jeho používání k těmto účelům zakázáno.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 vivienne vivienne | Web | 29. listopadu 2013 v 19:50 | Reagovat

poučný článek :-)

2 Alice Alice | E-mail | 7. listopadu 2014 v 0:15 | Reagovat

Dobrý den, prosím Vás věděli bychom mi sehnat sušený Rulík zlomocný. Budu moc ráda.
Děkuji za Vaši odpověď

S pozdravem

Alice

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."