Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Jednorožci

13. prosince 2013 v 11:44 | Adri |  Zajímavosti jednorožců
Nádherná mytická stvoření v podobě koní s rohem na čele BEZ KŘÍDEL. - Takto bychom si měli představovat pravého jednorožce, symbol čistoty a nevinnosti.

Nalezneme je ve spoustě pověstí, zejména těch evropských. Žili hluboko v lesích a ukrývali se tam zlem všeho světa. Zlo samotné je zabíjelo jen svou přítomností, proto byla jejich duše čistá jako křišťál. Ve většině bájí může z tohoto důvodu s jednorožcem mluvit nebo na něm dokonce jet pouze člověk neposkvrněný (panic nebo panna).
Výhradně má bílou barvu srsti, občas se světlými blýskavými odstíny, stejně zbarvený je i jeho roh. V antice a středověku se přikládal rohu jednorožce obrovský magický význam a používali ho alchymisté k léčbě snad všech myslitelných nemocí i výrobě zlata. Ovšem to, co vydávali obchodníci za rozemletý roh jednorožce, byl většinou obyčejný pudr, sádra nebo křída s kousky skla a dalších cetek.
Pokud kdy jednorožci existovali, tak lidé, co je viděli, buď zabloudili za hranice jiného světa anebo naopak jednorožec zabloudil sem k nám, protože by nápor zla, co se momentálně zdržuje, na naší planetě nevydrželi.
Historie
Na velmi starých pečetích z Harappy v dnešním Pákistánu (asi 2500 př. n. l.) je zobrazeno zvíře, které připomíná klasického jednorožce. První, kdo se o jednorožci (řecky monokéros) výslovně zmiňuje, je řecký lékař Ktésias v 5. stol. př. n. l., který měl asi na mysli nosorožce indického. Ve svém díle ovšem popisuje hlavně jednorožcův roh a jeho údajné léčivé a magické vlastnosti. Na jeho zmínku navazuje přibližně po stu letech Aristotelés, který hovoří o dvou zvířatech s jedním rohem: o oryxovi a "tak zvaném indickém oslu", což bude opět patrně nosorožec. Představa jednorožce snad vznikla spojením oryxe, nosorožce a narvala, jehož "roh" přesněji zub, byl vyhledáván jako kuriozita, u nás je ho možné spatřit např. na zámku v Lednici, kde je zasazen do dřevěné atrapy jednorožčí hlavy.
Představy o jednorohých tvorech se vyskytují i mimo evropské prostředí. V mytologii starověkých Peršanů střeží bílý jednorožec podobný divokému oslu s třemi tlamami magický strom Harvisptochm (Strom všech semen), rostoucí uprostřed nebeského jezera Vourukaša. Druhý z perských jednorožců, Šadhavar, patří naopak mezi démonické bytosti, nepřátelské lidem. Má děrovaný roh, který nastavuje větru, čímž vzniká zvuk, připomínající hudbu na flétnu, lákající zvědavé tvory. Ty pak Šadhavar probodne rohem a sežere. Zatímco ve starověké Indii má jednorožec vzhled jednorohého býka nebo antilopy, ve východní Asii je to zvíře podobné jelenu nebo dokonce draku. V Číně nazývané Čchi-lin a v Japonsku Kirin.
Dlouho do novověku přežívala pověst, podle níž jednorožcův roh čistí vodu a zneškodňuje jedy, proto býval až do 19. století symbolem a ozdobou lékáren. Řada lékáren se jmenovala a dodnes jmenuje "U jednorožce". Z jednorožčího rohu se rovněž vyráběly poháry, které měly chránit před jedem. Pokud do takového poháru byl nalit otrávený nápoj, začal šumět anebo se pohár roztrhl. Tato pověra mohla mít do jisté míry reálný podklad, pokud se jednalo o pohár z rohu nosorožce. Keratin může s některými jedy (např. arzenik) chemicky reagovat, proto mohlo dojít k určitému pěnění či šumění, ojediněle snad i k puknutí poháru. U organických jedů však k podobné reakci zcela jistě dojít nemohlo.
Jednorožce lze nalézt ve všech středověkých bestiářích. Zde byly rozeznávány tři druhy jednorožců. Monoceros, který je černé barvy, má ocas jako kanec, nohy jako slon a tělo jelena nebo koně, je nepřítelem slona. za tímto popisem tušíme nosorožce indického. Unicornus je "pravý" jednorožec v podobě krásného bílého koně s rohem a hřívou. Třetím typem je Camphurh, připomínající kozu nebo ovci se zadníma ptačíma nohama. Všichni tři mají společný jeden roh uprostřed čela, který je nadán magickými a léčivými účinky.
Ve staročeském Lucidáři a Kronice o Bruncvíkovi je popisováno jednorohé zvíře Monetrus, které má koňské tělo a nohy, kančí ocas a lidskou hlavu se zářícím rohem uprostřed čela. Je prý útočné a nebezpečné a žije v Indii.
Jinou představu o jednorožci měli východní Slované. V ruském folklóru je jednorožec znám jako Indrik, car všech čtvernožců, žijící ve vysokých horách na konci světa. Je to obrovské zvíře, které se živí pouze vodou a neubližuje jiným živým tvorům. Má připomínat býka s jedním rohem. Jeho název vybrali ruští vědci na počátku 20. století pro třetihorního obřího nosorožce Indricotherium, největšího suchozemského savce všech dob, ač byl bezrohý.
Existencí jednorožců se v období renesance a baroka zabývali i přední učenci, například Leonardo da Vinci, Ulisse Aldrovandi nebo Konrad Gessner pokládali jednorožce za zcela reálné zvíře. V době objevných plaveb a cest cestovatelé opakovaně prohlašovali, že se v cizích zemích setkali s živým jednorožcem. Marco Polo se měl s jednorožcem setkat na Jávě, z jeho popisu ale vyplývá, že se jedná o nosorožce jávského. Jiní cestovatelé měli jednorožce údajně spatřit v Arábii, v tomto případě šlo patrně o oryxe. Starosta Magdeburgu a rovněž známý učenec Otto von Guericke roku 1663 dokonce sestavil z pravěkých kostí, nalezených v jeskyni v pohoří Harz, kostru "jednorožce" a patrně ji doplnil rohem z narvala. Bylo to nicméně velmi nepravděpodobně vypadající monstrum, mělo pouze přední končetiny a namísto zadních jakési kolečko. Přesto tato rekonstrukce prý přesvědčila i jinak k jednorožci skeptického Leibnize. Ještě francouzský zoolog Georges Cuvier (1769-1832) argumentoval proti možnosti existence jednorožce anatomickými důvody.
V heraldice si jednorožec získal velkou oblibu až od 15. Století od té doby na něj narazíte od Skotska a Velké Británie přes Německo, ve Švýcarsko a Francii do České Republiky (ve znaku erbovních měšťanů z Vrchovišť, pánů Běškovců z Běškovic, Jeníšků z Újezda, Kamýckých z Pokratic, Kunešů z Lukavce, Lhotských z Ptení, Parishů, města Vamberka a velmi pozdního znaku obce Líšnice).
Jednorožce v literatuře najdeme v příbězích Harryho Pottera, nebo historické knize Stříbrný jednorožec od Ludmily Vaňkové. Nesmím zapomenout také na trilogii Poselství jednorožců od Michaely Burdové, které se mi velice líbí. Jednorožec se vyskytuje ve slavné Alence v říši divů Lewise Carrolla, kde má spíše antropomorfní vzhled a jeho mýtické vlastnosti nejsou příliš zachovány.
Jednu z hlavních rolí má jednorožec také v knižní sérii Amber. Ani zde se nejedná o obyčejné bájné zvíře, ale spíše o boha nebo démona v podobě jednorožce. Zastupuje stranu řádu (druhou stranou je chaos).
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 sarush ef sarush ef | Web | 13. prosince 2013 v 15:55 | Reagovat

Ach, ty mám ráda.

2 Beatricia Beatricia | Web | 13. prosince 2013 v 22:31 | Reagovat

Velmi krásný a poučný článek. Moc hezký ilustrační obrázek velmi výstižně doplňuje text. ☼☼☼

3 vivienne vivienne | Web | 14. prosince 2013 v 14:59 | Reagovat

Jsou to fascinující tvorové :-)

4 Denise Brooks Denise Brooks | Web | 14. prosince 2013 v 20:10 | Reagovat

Vždycky mě fascinovali :)..

5 Evil Evil | Web | 15. prosince 2013 v 23:31 | Reagovat

krásnej článek :)

6 konspiracni-teoriee konspiracni-teoriee | Web | 17. ledna 2014 v 22:45 | Reagovat

krásný článek, chtěla bych někdy jednorožce vidět..:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."