Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Rozhovor s Alue (1. část)

24. prosince 2013 v 11:11 | Adri |  Rozhovory
Chtěla bych tímto rozhovorem slavnostně otevřít novou rubriku Rozhovory, kde budu občas zpovídat jiné bloggery či autory stránek (pokud budou tak laskavi, a ozvou se :)).
Druhá část rozhovoru se zveřejní hned zítra, na moje narozeniny, takže tvrdím, že je to dárek jak pro vás, tak i pro mě. Byla jsem moc ráda, že se Alue tak rozepsala. Rozhovor je zaměřený na psaní knih a blogování.

Tak si zpříjemněte vánoční svátky :)


1. Nedávno ti vyšla nová kniha - Svítání. Zatím jsem si ji ještě nemohla koupit, ale už se na ni moc těším. Plánuješ vydání třetí knihy a máš hrubou představu, co by měla obsahovat?
V podstatě mám v hlavě dvě knihy a zatím nevím, kterou napíšu jako třetí a která bude čtvrtá. Nechám si v hlavě uležet nápady a rozhodnu se, až to budu vnitřně cítit jako rozhodnuté.

2. Máš při psaní stanovené hodiny, kdy budeš pracovat, nebo si k psaní sedáš podle nálady?
Vyhovuje mi částečně nepravidelný rozvrh, kdy dělám věci nárazově, naženu si něco dopředu a pak víc odpočívám, u toho jenom udržuji chod stránek a kontroluji je. Každé ráno platí, že když dopiju čaj, proběhne základní kontrola, nejdůležitější maily a všechno ostatní je proměnlivé podle mojí potřeby, času a energie. Knihy zase většinou píšu odpoledne nebo večer, ale když se zrovna necítím, tak se nenutím. Taková práce by za nic nestála a já si navíc všechno tvořím a rozhoduji sama, takže mi do toho nikdo nezasahuje, nikdo mi nic nepřikazuje, nikdo mě nehoní a o to líp se mi pak všechno dělá. Mám svůj specifický rytmus: Pomalu a jistě.

3. Kdo je tvůj beta-reader?
Nevím co to slovo zmanená, ale jestli je to někdo kdo se ke knize dostává jako první, je to samozřejmě člověk, se kterým knihy vydávám.

4. Věděla jsi už ze začátku, že budeš vydávat knihy na vlastní náklady, nebo jsi uvažovala taky o možnosti nakladatelství?
Nakladatelství je mi k ničemu, protože by mi ten ubohý honorář nepokryl ani čas, který jsem nad samotnou knihou strávila. Není to pro mě výhodné z žádného úhlu pohledu, takže jsem se o klasické nakladatelství nepokoušela.

5. Jak dlouho průměrně denně vysedáváš u počítače?
Jak říkám, pracuji proměnlivě a podle potřeby.

6. Na knize Svět za oponou jsi pracovala déle než na Svítání. Není-liž pravda? Proč tomu tak podle tebe bylo?
Svět za oponou jsem skládala v hlavě hodně dlouho dopředu, a pak jsem ho psala ručně do veliké knihy, protože jsem ještě nebyla zletilá a neměla jsem potřebné vybavení na nic. Pak mi jakoby ,,zázrakem" přišly nějaké finance na nákup vlastního pracovního notebooku, takže jsem knihu z papíru úplně celou přepisovala. Důvody jsou proto praktické, každý začátek je těžký. Původní knihu s rukopisem mám samozřejmě archivovanou. Asi to bude jediná kniha, kterou jsem celou napsala tužkou a pak přepisovala, takže má pro mne velkou cenu.

7. Nehrozí, že bys svůj potenciál přesunula převážně na knižní tvorbu a blog byl přehlédnut?
Mé knihy mě sice živí, ale blog je původní základna, kde pořád je důležité mít aktuality a navíc ne každá zajímavá myšlenka kterou ,,objevím", je do knihy vhodná. Naopak zase jiná data která mám, nejsou vhodná na web. Mám vymyšlený koncept, jak to bude dál pokračovat v příštích letech a jak to postupně budu mírně měnit, ale dopředu to říkat nebudu.

8. Jaký je tvůj oblíbený český spisovatel a blogger?
Nikdo a nikdo. Knihy jsem vždycky nejvíce četla naučné, případně v pubertě duchovně/naučné. Naposledy jsem četla Deník poradce od Hany Bláhové, (která je mimochodem skvělá). Předtím jsem se naučila zpaměti kapesní atlas evropské přírody (rakouský autor) a předtím jsem četla tlustou bílou Biologii, co se z ní učí děcka na gymplu (tu zpaměti naštěstí celou neumím, to už bych asi byla divná), takže nejsem úplně klasický čtenář. Navíc na to mám velice málo času kvůli své profesi, proto se z knih raději učím.
Blogy a bloggery jsem sledovala pravidelně před lety, dneska svůj čas na internetu trávím jinak - efektivně a blogy čtu občasně, když si to zrovna můžu dovolit, mám čas a prostor. Pár jich mám, co si občas ráda projdu.

9. Čtou tví přátelé tvé knihy? Dáváš jim je mezi prvními?
Ano, čtou je všichni. V tomto si opravdu nemůžu na nikoho postěžovat, ani kdybych stokrát chtěla. Jestli mezi prvními to nevím, objednávky předem jsou totiž pěkná tlačenice, lidé na to dost spěchají, takže přátelé jsou někde mezi tím.

10. Proč jsi upustila od veřejného křtu knihy?
Nestihla jsem to zorganizovat. Kniha měla vycházet v domluveném termínu, u toho je potřeba hodně věcí zařídit, pohlídat, sehnat, zaplatit. - Měla jsem toho tolik k přípravě, že mi to vytlačilo osobní prezentaci a pak už bylo pozdě a nemělo to smysl. Na najmutí sekretářky nebo výpomoci na různé činčurinky a zařizování, je ještě pořád moc brzo.
Prodejnosti a úspěchu knihy to ale vůbec neuškodilo a já navíc ušetřila jedny nervy navíc, protože být středem pozornosti a přednášet hromadě lidí není v mé povaze. Nedělá mi to dobře. Takže ty nervy jsem pak vložila do jiné ,,akce zet". A to bylo samozřejmě hromadné vyřizování objednávek, kolem toho taky skáčeš jako nadmutá koza, ale je to práce radostná.

11. V jakém programu jsi knihu psala?
Obyčejný office. Nakladatel si to stejně pak musí převést do vlastního formátu ve kterém se s textem pracuje, pak to dostává sazeč, který to zase předělá na něco jiného, takže je to úplně jedno.

12. Stalo se ti někdy, že jsi hledala to správné slovo třeba i hodinu?
Vůbec. Já vím moc dobře o čem píšu, všechno mám v hlavě poskládané dopředu a se slovní zásobou nemám problémy. Když si práci správně rozvrhneš a rozumíš tomu co děláš, tak už se jen držíš stanovené linie a nemáš záseky. Pracovní krize jsou podle mě jen výsledek špatné připravenosti. Buď přímo pisatele, nebo jeho konceptu.

13. Co ti pomáhá, když už máš ťukání do klávesnice plné zuby?
Nemám klávesnice plné zuby. Ale když se unavím, nebo se mi zrovna nechce, prostě u ní nesedím. Nenutím se k ničemu, toho jsem si užila dost jako malá, ale teď už si na takové násilné chování připadám trochu stará.
Však kromě práce existují procházky, úklid, vaření, resty, víno, kamarádi, koníčky, hudba, kocour. Z toho se vždycky dá něco vybrat.
 

9 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Míša Míša | E-mail | Web | 24. prosince 2013 v 11:38 | Reagovat

Krása :)

2 vivienne vivienne | Web | 26. prosince 2013 v 13:39 | Reagovat

Zajímavé otázky i odpovědi. Ráda se podívám i na druhou část rozhovoru.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."