Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Obyčejně neobyčejné potraviny

10. prosince 2013 v 11:11 | Adri |  Zdraví
Kakikurma

V Evropě se můžeme setkat s různými druhy kaki, ale původní druh, nazývaný "Rojo Brillante", pochází z oblasti la Ribera del Xúquer ve Valencii, kde dozrává do brilantní barvy, chuti, kvality i velikosti.

Důvodem oblíbenosti kaki je nejen jeho sladká chuť, ale především jeho blahodárné účinky. Podle nutriční studie kaki Persimon od odborníků ze španělské university v Navaře dužina kaki obsahuje velké množství vitamínu A, vlákniny, fosforu, magnesia, 80 % vody a až 20 % cukrů.
Kaki posiluje imunitní systém a metabolismus, pomáhá při stresu, nervozitě a únavě, zmírňuje svalové potíže, pomáhá při srdečních problémech, podporuje zdravé a silné kosti. Pro vysoký obsah vlákniny a kombinovaných fenolů je ideálním doplňkem diet při onemocnění tepen a jako prevence proti skleróze.










Doporučuje se také lidem s nemocnými játry a ledvinami. Díky vysokému obsahu pektinů, které regulují funkci střev, se toto ovoce často používá ve výživě malých dětí a pojídání kaki se doporučuje i v těhotenství, neboť vitamin A napomáhá zdravému embryonálnímu vývoji dítěte.
Dobře zralé kaki se podobá oranžovému rajčeti, jen má pevnější a lesklou slupku. Vůně kaki je výrazně vanilková, vnitřní struktura ovoce připomíná dýni, broskev nebo žlutý meloun. Nezralé kaki má svíravě trpkou chuť, ale když vyzraje, je to lahůdka.
- Moje mamka v těhotenství si ho míchala do ovocných salátu s Samík je zdravý chlap :)
Využití kaki je velmi pestré, ale nejčastěji se používá na zdobení pokrmů při přípravě ovocných salátů. Ve Francii se z něj připravuje kompot i zavařenina a rozpůlené, vydlabané a alkoholem vytřené slupky se používají i jako nádobka na zmrzlinu; navrch se pak propasíruje zralá dužina. Velmi oblíbené je kaki i v Číně, Vietnamu a Rusku, kde se rozpůlené plody často zapékají s přírodním cukrem a skořicí jako dezert.

Lilek

Staří Řekové věřili, že nadměrná konzumace lilku připraví člověka o rozum. Proto jej zvali jablkem bláznů. Pak se ale přišlo na to, že když se nejí syrový, ale tepelně upravený, je vše v pořádku. Teplem se totiž zbaví nejen hořkosti dužniny, ale rozloží se i jedovatý solanin.

V kulinářské magii se baklažánu připisují síly, které zajistí dotyčnému peníze. Stačí plod rozpůlit, vložit do něj bankovku, zase spojit a zakopat do země. Tomu, kdo to udělá, prý dříve či později přijdou peníze.
V kulinářské magii se baklažánu připisují síly, které zajistí dotyčnému peníze. Stačí plod rozpůlit, vložit do něj bankovku, zase spojit a zakopat do země. Tomu, kdo to udělá, prý dříve či později přijdou peníze.

V kulinářské magii se baklažánu připisují síly, které zajistí dotyčnému peníze. Stačí plod rozpůlit, vložit do něj bankovku, zase spojit a zakopat do země. Tomu, kdo to udělá, prý dříve či později přijdou peníze.
Lilek, zvaný také baklažán, může dosáhnout hmotnosti až dva kilogramy. Skuteční labužníci však dávají přednost plodům mnohem menším, nejlépe o průměru od 5 do 8 centimetrů, s lesklou, hladkou slupkou a jasně zeleným stonkem i čepičkou. Větší a starší mohou být totiž vodnaté a hořké.
Přezrálost signalizují i velká nahnědlá semena. Pokud to nevyžaduje recept, lilek by se neměl před tepelnou úpravou loupat. Slupka je tenká, poměrně dobře stravitelná, ale hlavně se přímo pod ní skrývá nejvíc tělu prospěšných látek.

Spotřeba lilku sice u nás pomalu roste, ale stále ještě zaostává například za rajčaty nebo paprikou. Přitom jde o jednu z nejpřátelštějších surovin k začátečníkům. Lilek se nejen snadno loupe a čistí, ale rovněž se i lehce porcuje.
Kromě toho se dá velmi dobře kombinovat s nejrůznějšími surovinami, skvěle se snoubí s rajčaty, česnekem a bylinkami, rozumí si také s masem včetně ryb. Výtečný je i na grilování. V Turecku mají prý na úpravu lilku víc než tisíc receptů.
Ještě než se začne v kuchyni s lilkem pracovat, je třeba plod důkladně promačkat, jestli už není změklý. A také zkontrolovat, zda na něm nejsou tmavé skvrny, které signalizují, že se brzy zkazí. Ideální je zpracovávat plody co nejčerstvější, lilek totiž snadno podléhá změnám teplot a hnije.

Z plodů lilku se mimo jiné připravuje i tzv. falešný kaviár. Je chutný a samozřejmě levnější než ten z jiker vyzy nebo jesetera. Nejčastěji se s ním setkáte na studených bufetech v Rumunsku, ale nepohrdnou jím ani v zemi pravého kaviáru v Rusku.
Připravuje se velmi snadno, z opečených lilků, jejichž dužnina se umixuje po prochladnutí s olejem, solí, pepřem, citrónovou šťávou, případně také s paprikou a drobně posekanou cibulí. Podává se vychlazený s tmavým chlebem a využívá se i jako pomazánka nebo dip k jehněčímu masu či mořské rybě.

Lilek je zelenina se značnou nutriční hodnotou. Obsahuje velké množství karotenu (provitamínu A), vitamínů skupiny B, hlavně kyselinu listovou a pantotenovou. A ještě víc je v něm minerálů, zejména hořčíku, železa, vápníku, manganu a zinku. V obsahu draslíku předčí dokonce i zelí, mrkev a cibuli. Ve slupce se skrývá rutin, který zpevňuje cévy a má také protisklerotický účinek.
V lilku byl prokázán rovněž značný obsah pektinů, údajně největší ze všech druhů zeleniny. Tyto látky příznivě působí na krevní tlak i střevní mikroorganismy. Protože devadesát procent hmotnosti plodu tvoří voda, je lilek přímo předurčen do jídelníčku při redukční dietě. V šetřící úpravě si na něm proto mohou pochutnat například i diabetici nebo pacienti, kteří mají problémy se žlučníkem.

Pórek
Příznivé vlivy pórku na lidské zdraví znali už lidé v antickém Římě. K jeho největším ctitelům patřil také neblaze proslulý císař Nero. Dokonce kvůli němu získal přezdívku pórkožrout. Považoval se totiž za skvělého řečníka i pěvce a věřil, že mu pór posiluje hlasivky.

• Pórek je doslova opředen mýty a legendami, jež mu přisuzují mimořádné ochranné účinky. V dávné Persii se nosil za levým uchem, aby se zabránilo otravě.
• Ve starém Egyptě zase tvořil pravidelnou součást jídelníčku dělníků, kteří stavěli pyramidy, neboť se věřilo, že zvyšuje fyzickou sílu. Konzumoval se hlavně jako čerstvý salát se zálivkou z oleje šlehaného s vínem.
• V Anglii se ještě v 17. století dával před spaním pod polštář pórek zabalený v černé látce, aby zahnal noční můry, a jako záštita před bleskem i ohněm.
• Zelenina s bílým stonkem je dodnes také symbolem Walesu. Zdejší bojovníci si kdysi vtírali jeho šťávu do kůže, což jim mělo přinést odvahu a ochránit je před zraněním.
• Pórek se pěstuje už přes 4000 let. Dokazují to archeologické nálezy z města Ur ve starověké Mezopotámii.
- Pórek je oblíbený ve Francii, kde jeho roční průměrná spotřeba přesahuje šest kilogramů na osobu.

Účinně působí na mnohé tělesné neduhy. Kvůli svým diuretickým vlastnostem (močopudnosti) by se měla mnohem častěji objevovat například ve výživě lidí trpících dnou či revmatickým onemocněním. Fosfor v něm obsažený zase výrazně povzbuzuje činnost mozku a žádná jiná zelenina nepůsobí tak účinně proti změnám cév způsobených věkem.
V jednom stonku pórku průměrné velikosti se také skrývá osmina dávky draslíku a celá třetina kyseliny listové doporučovaných pro denní příjem u dospělého člověka.
V zelené části má pórek až dvojnásobek vitamínů než v bílém dílu stonku. To je důvod, proč by se měly konzumovat rovněž jeho listy. To platí zejména u křehké jarní odrůdy pórku, určené ke spotřebě za syrova. Tato lahůdková zelenina pěstovaná ve skleníku připomíná trochu jarní cibulku, od níž se však liší plochými listy. Také chuť a vůně jsou v porovnání s cibulí kuchyňskou jemnější.
Na našem trhu je čerstvý pórek k dostání po celý rok. Kromě tuzemské produkce se dováží rovněž z Nizozemska, Belgie a Francie, občas také z Turecka.

Tři jakostní třídy
Na našem trhu se lze setkat s pórkem ve třech jakostních třídách. Pro všechny ale platí stejná povinnost - pór musí být čerstvý, bez nadměrné povrchové vlhkosti a vždy také celý. Odříznuty mohou být pouze kořínky a konce listů. Nejmenší průměr stonku póru uváděného na trh musí činit deset milimetrů. Základní rozdíl mezi jakostními třídami spočívá v délce vybělené časti póru.

I. jakost - vybělená část tvoří minimálně jednu třetinu z celkové délky
II. jakost - vybělená část tvoří minimálně čtvrtinu celkové délky
III. jakost - bílá část tvoří alespoň čtvrtinu celkové délky, ale pórek může mít i založené květenství a listy se stopami rzivosti. Nevadí ani vady zabarvení.

Při nákupu zákazník občas objeví pórek poškozený vrtalkou pórovou. Jde o mouchu, jejíž larvy vyžírají pletiva listu i stonku, kde se také zakuklí. Takto napadené rostliny jsou pro lidskou spotřebu nevhodné. Doma by se měl pór skladovat jen krátce. Nejvhodnější podmínky jsou v chladničce při tzv. sklepní teplotě.

Pórek dodává jídlu svou štiplavostí příjemný říz. Významné místo zaujímá především v asijské, hlavně v čínské kuchyni. V této zemi se totiž vyskytuje daleko víc druhů pórku než u nás. Odlišují se křehkostí, vůní i stupněm štiplavosti a podle toho s nimi čínští kuchaři ve svých specialitách nakládají.

Preventivní i léčivé účinky
V pórku je mnoho nutričně i zdravotně cenných látek, například éterické oleje s obsahem síry, kyselina listová a samozřejmě také vitamín C. Nechybějí v něm ani vláknina či minerály, především zinek, mangan, selen a fosfor. Všechny jsou velmi důležité pro správný chod lidského organismu:
- Alicin, aromatická sirnatá látka obsažená v éterickém oleji, má preventivní, tišící i léčivé vlastnosti.
- Selen patří mezi antioxidanty.
- Zinek velmi příznivě působí na pokožku.
- Vláknina podporuje činnost střev a střevní mikroflóry. Pórek napomáhá rovněž prokrvení organismu a pozitivně působí v prevenci křečových žil.
- Navíc si na něm a pokrmech z něj připravených mohou pochutnat všichni, kdo nedrží přísnou šetřící dietu. Svou nízkou energetickou hodnotu splňuje i požadavky redukční diety. Sto gramů této zeleniny totiž přinese lidskému tělu pouhých 193 kJ a kromě toho neobsahuje ani žádný cholesterol.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Helena Helena | E-mail | Web | 11. prosince 2013 v 18:53 | Reagovat

Tohle ovoce jsem ochutnala v Itálii přímo ze stromu koncem října,bylo lahodné.Píšu to proto,protože ovoce,které se prodává v supermarketech vůbec takhle nechutná,což je škoda.

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 11. prosince 2013 v 19:43 | Reagovat

[1]: Taky jsem na Srí Lance ochutnala čerstvý ananas a od té doby my ten náš nechutná. To stejné s kokosem, ale ten aspoň nadrobno snesu.

Snad taky ochutnám čerstvou kaki :)

3 Evil Evil | Web | 11. prosince 2013 v 19:57 | Reagovat

jo je to dobrota :-) měla jsem ho jenom samotný.. sežrala jsem ho celý.. najednou.. se slupkou.. takovej kříženec rajčete s broskví.. :D

4 Vendy Vendy | Web | 11. prosince 2013 v 23:05 | Reagovat

Tohle ovoce vůbec neznám a může být moc dobrý - ale jak píše Helena, to, co se dá sehnat u nás, je něco úplně nepodobno chutí. Stejně jako ty píšeš o ananasu. A stejně tak asi i další dovozové ovoce...

5 Míša Míša | E-mail | Web | 13. prosince 2013 v 18:42 | Reagovat

Wow, to bych nevěřila, že tohle všechno z toho jde :) Stejně je nejlepší syrové ♥

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."