Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Vrátila jsem se z dovolené z Francie. Projela jsem spoustu měst, čeká vás seriál o Francii, začne vycházet na začátku září.
Snad se mi i podaří nahrát fotky z mého studijního roku ve Francii!

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Egypt 2014

2. srpna 2014 v 11:22 | Adri
Opět jsem strávila týden na lodi Aphrodite. Vyjížděli jsme z Hurgády a do Hurgády se také vraceli. Tento potápěčský týden byl více zaměřený na vraky oproti předminulé výpravě.

Cesta letadlem utekla rychle, jelikož jsem si na cestu přibrala velkou bichli Jarmark Marnosti, kterou jsem dostala na konci školního roku za reprezentaci. Kniha mě celkem bavila, myslela jsem si, že to bude nudnější, ale nakonec jsem byla napnutá a smála se autorově břitkému humoru.
Dva dny před odjezdem jsem už neměla co číst, takže jsem si vypůjčila od táty Jez a běhej od Scotta Jurka, ultramaratonce a vegana. - Jen abyste věděli, můj otec běhá ultramaratony a já jsem zase vegan, takže pro oba to bylo zajímavé čtení. Navíc ve mně probudilo touhu začít běhat :)
Abych se taky dál vzdělávala v potápění, četla jsem i potápěčskou příručku pro vyšší stupeň, než mám - to znamená ponory do šedesáti metrů. Já se pyšním certifikací na čtyřicet. Dozvěděla jsem se spoustu užitečných věcí a zajímavostí - třeba mi pomohla hodně finta pití jablečného naředěného džusu těsně před vstupem do vody, aby vám v krku nebylo takové sucho.

Parta potápěčů byla více méně stejná jako z předchozích let, avšak vyskytlo se tam také spoustu nováčků, takže jsem si se svými čtyřiceti ponory připadala jako frajer a chodila se skupinou ostřílených, kde jsem jako "Buddyho" měla tátu.
Nováčci dělali zkoušky na Nitrox, což je směs s větším obsahem kyslíku, po které potápěč není tak unavený a nehrozí přesycení dusíkem, ovšem vzniká problém nasycení kyslíkem., takže nemůžete do velkých hloubek. A kam hned ti paka frkli? Spadli do čtyřiceti metrů. Já se jen držela nahoře s jedním zkušenějším klukem a kroutila nad nimi hlavou.
Tentokrát jsem se potápěla i s kuklou, protože mi někdy pod vodou začínala být zima, jelikož jsme chytli strašně lenivého průvodce, který s námi moc neplaval. Čekali jsme na místě, dokud si všichni ze skupiny neprohlédnou "stone fish" a dokud si ji fotograf nevyfotí a kameraman nenatočí. Ono se to nezdá, ale jste ve vodě skoro hodinu a ještě na vás moc sluneční paprsky přes těch cca dvacet metrů moc nesvítí.

Zvládala jsem si automatiku připevnit sama, navléct se do mého super úzkého neoprenu sama, zkontrolovat si obsah kyslíku sama… zkrátka jsem se konečně osamostatnila a asistenci potřebovala co nejméně, i těžkou flašku se vzduchem a vestu BCD s olovy jsem zvedala. Občas mi samozřejmě arabové pomohli, avšak zapnuli mě vždycky na zádech úplně blbě, kukla mi vyčuhovala, takže jsem potom musela požádat o další asistenci táty.


Dále jsem se tam naučila lézt po žebříky nahoru na loď s ploutvemi, ovšem je to velice nepraktické, protože potom vám je někdo musí sundat, jelikož jste plně "vyzbrojení" a nemůžete se sehnout. Takže zůstávám u sundávání ploutví ve vodě.
Avšak jedno mi stále dělá problémy - vyhoupnout se do člunu.


Prolézání vraků mi žádný problém nedělá, miluju prolézání v různých otvorech a objevování starých věcí. Vracím se pak ve své fantazii do minulosti a představuji si, jak to na lodi vypadalo. Třeba na Thistilgormu, lodi potopené za druhé světové války. Našli jsme tam i motorky, tak jsme si na ně sedli a udělali super pózu :D Dále mě zaujala loď z doby mého právě rozečteného Jarmarku marnosti. Na atraktivitě jí přidalo to, že plula z Indie do Británie, tudíž opisovala přesně cestu pár hrdinů příběhu.

Zhruba třetí den jsem zjistila, že se mi strašně odírají nohy od bot (jako vždycky na to zapomenu a vzpomenu si na to, až mě to začne štípat), takže jsem si ihned naordinovala ponožky. Zapsala jsem si do svého potápěčského deníku, takže doufám, že na to zase nezapomenu :D Zaznamenala jsem i že potřebuju šest kilo olova, abych už nemusela čarovat na prvním ponoru, jestli mám dostatek zátěže.


Občas mě pobolívaly uši, takže jsem vynechala dva noční ponory, které bohužel byly jediné… A já se těšila, že uvidím murény lovit!


Co jsem dále zajímavého pod vodou zažila? Zalistuju v mém potápěčském deníku…


- Ve vraku plném kachliček (tuším, že to byla obchodní loď Chrizoula) mi jedna muréna přeplavala těsně před obličejem, až jsem se jí lekla.
- Plno poházených odpadků kolem vraku. Fotili jsme se s pivy v rukou, našli jsme botu a čepičku.
- Na Thistilgormu jsme měli dva ponory; tanky, náboje, motorky, auta, děla, pár metrů od něj i lokomotiva.
- Na Shark reef and Miranda reef jsme se fotili na záchodech
- A samozřejmě nezapomenutelné korálové zahrady s perutýny, klauny, rejnočky, želvičkami a obrovská hejna ryb
- Předposlední ponor jsem si nechala vyčistit zuby od ryb! Stačilo jen vytáhnout automatiku z úst, zazubit se na ně a oni vám uždibovali breberky :D Příjemně to štípalo :D Někomu i zalezly do uší :D


Po velice fyzicky náročných ponorech (člověk by nevěřil, ale ona to je vážně fuška, nastrojit se, zkontrolovat všechny přístroje… a co potom, když takhle ověšení čekáte na člunu, až se zaplní v plné palbě slunka! To jsem umírala a nevýslovně se těšila, až hupsnu do chladné vody. Nemluvě o tom, že ve vodě se taky hýbete a vzduch, který dýcháte, vás unavuje) jsem si dopřávala zaslouženého odpočinku na sluníčku s knihou a pila litry čisté vody. Občas jsem však vyběhla na příď a pozorovala delfíny. Bavila jsem se samozřejmě i s ostatními potápěči, nekrčila jsem se v koutě :D

Za celý týden jsem se namazala snad dvakrát, a to první dva dny. Vím, že opalováky nepotřebuju, že se nikdy nespálím. Stačí jen poslouchat tělo, a až začne nesnesitelně hřát, vím, že se mám stáhnout a zalézt do stínu.


Každodenní program vypadal takhle: ráno budíček o půl šesté, brífink (porada, co se bude dít pod vodou, co tam uvidíme, jak se tam dostaneme…), ponor, snídaně, odpočinek, ponor, oběd, odpočinek, ponor, večeře a rychle spát do kajuty.

Naštěstí netrpím mořskou nemocí a houpání mi nevadí, spíše mě uspává. Kajutu jsme měli celkem prostornou. Ihned jsem zabrala větší postel a tátovi nechala menší, protože miluju ukládací prostor, který je nad postelemi u okýnek.
Veganskou stravu jsem měla vyřešenou - vezla jsem si ořechy a semínka a sušené ovoce. Na lodi však byly výborné švédské stoly, dostatek ovoce a zeleniny a salátů. Zkusila jsem typickou arabskou kuchyni (samozřejmě jsem si pohlídala, z čeho je) a chutnala mi hodně špenátová polévka, nakládané datle a plněná paprika kuskusem.


Před odletem jsme si museli dát pauzu od ponorů, abychom se "vysytili", takže jsme si prošli Hurgádu. Nic moc. Bída, všude kočky, ramadán, arabský chléb prodávaný na zaprášené ulici, smrad, padělané značkové oblečení… ale i tak mám tyhle procházky městy ráda, ráda objevuju nová místa. Koupili jsme pro brášku a neteř malá trička s egyptskými motivy a pro sebe jsem si ukořistila kilo čajů, vanilkové lusky a skořici.


Vstávali jsme v den odjezdu ve dvě. Čekal mě let do Brna a hned odtamtud jsem jela na tábor. Člověk si někdy neoddychne :D

Souhrn
Max. hloubka: 38 metrů
Max. délka: 72 minut

Celkem jsem pod vodou strávila 736 minut (12 hodin a 16 minut)

Pozn: Fotky zatím nejsou a nevím kdy a jestli vůbec budou :D
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukáš Lukáš | Web | 2. srpna 2014 v 15:59 | Reagovat

zdarec,

téda vy si ale žijete... jen co  je pravda - já jsem byl jenom jedinkrát za minulých deset let a to jenom v Irské republice (jinak nikde) - važ si toho, jaký máš možnosti :)

S pozdravem, Lukáš.

2 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 3. srpna 2014 v 6:24 | Reagovat

[1]: jestli moji rodinu pokládáš za nějaké boháče, tak to jsi teda na omylu :D spíše investujeme voce do cestování :)

3 Infinity Infinity | Web | 3. srpna 2014 v 19:48 | Reagovat

Tak to musíš mít naprosto dokonalé zážitky, něco takového bych taky chtěla zažít, ale myslím si, že bych se asi nikdy nedokázala potopit tak hluboko.
Koukám, že je za tím spousta dřiny, ale hlavně, že sis to užila. :)

4 Ta "neviditelná" :) Ta "neviditelná" :) | Web | 3. srpna 2014 v 19:54 | Reagovat

tybrďo tak to hodně fakt hodně závidím :O protože potápět se..sakra to já chci strašně moc, musí to být prostě báječný, suprový, nezapomenutelný...miluju mořský svět.. :) a v Egyptě v Hurgádě jsem byla už několikrát, ale na tohle jsem nikdy šanci neměla, skoda... zaujalo mě jak si psala o tom jak ti čistili zuby :O tyjo bych se bála :D áchjo..mě by se nechtělo domu :O

5 Denisa Denisa | Web | 3. srpna 2014 v 20:27 | Reagovat

V Egyptě jsem ještě nikdy nebyla, ale co jsem tak slyšela, je tam krásně a potápět bych se chtěla i já, vážně to musí být něco'

6 Miloš Miloš | Web | 3. srpna 2014 v 22:23 | Reagovat

Ty jsi ale dobrodruh, potápění v takových hloubkách je asi dost nebezpečně, musíš se vynořovat postupně a co když se tam objeví žralok? měla bys co nejrychleji zmizet a nemůžeš.
Vypadá to jako nesmysl, ale před pár lety se objevili v letovisku Sharm el Sheikh, které je na druhém břehu Rudého moře, 2 Němky přišly o život a další dvě byly těžce zraněné.

Doufám, že nějaké fotky budou :-)

7 RealistOnTheRainbow RealistOnTheRainbow | Web | 3. srpna 2014 v 23:41 | Reagovat

vow, tak to je úžasná zkušenost :). zní to jako moc zajímavý koníček. jinak Jarmark marnosti mám ted taky rozečtený, ale chvíli jsem ho nečetla a nevím, jestli se ted v množství postav, co tam je, budu vůbec orientovat.

8 Lukáš Lukáš | Web | 4. srpna 2014 v 7:45 | Reagovat

[2]: no tak boháč neboháč... takové výlety nestojí pár korun - přece jenom to je nemalý balík peněz (čímž nikam nemířím, jenom bych si přál, abych se jednoho dne dočkal podobných cest)

9 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 8:33 | Reagovat

[6]: Žraloci jsou v pohodě, už jsem se s několika potápěla a v pohodě. Oni se raději zakousnou do člověka, co plave na hladině, protože jim více připomíná jejich potravu :D
Ono třeba taková želva dokáže uškodit více než žralok - jsou známy případy, že překousla hadice na dýchání.

[7]:

10 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 4. srpna 2014 v 8:34 | Reagovat

[7]: Jarmark je co se týče postav lehké kafe, co třeba taková Hra o trůny nebo Silmarillion :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."