Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Zbavuji se některých věcí: knihy, učebnice, oblečení, šperky... Pokud byste měli zájem: ZDE

Vrátila jsem se z dovolené z Francie. Projela jsem spoustu měst, čeká vás seriál o Francii, začne vycházet na začátku září.
Snad se mi i podaří nahrát fotky z mého studijního roku ve Francii!

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Bad Kleinkirchheim - nezapamatovatelný název

7. března 2016 v 11:44 | Adri
O jarních prázdninách jsem nebyla na týden přítomná. Vsadím se, že jste si toho ani nevšimli, protže jsem pilně odpvídala na e-maily a komentáře a sic jsem očekávala, že se návštěvnost zmenší, ona se naopak zvětšila :D
Pravidelně jsem v penzionu atakovala tátův notebook, jelikož ten můj mi vypověděl službu. A vzal s sebou i pár souborů... školu, recepty a podstanou část článků o zdraví, záhadách a bytostech, co jsem chtěla vložit na blog. Zbylo mi jen pár receptů na čaje. A to je vše. Ani nevíte, jak jsem zuřila... Ale o tomhle článek není, já vám chtěla ukázat, jak se mi tam líbilo :)



Bad Kleinkirchheim (musím tady to jméno města vždycky vložit, ani nevím, jak se správně vyslovuje. Vždycky jsem se zmohla jedině na Bad Kleinchněco) je malebné městečko v Korutanech, které se pyšní dvěmi pobočkami termálů a lyžařským střediskem a krásnými horami. Bydleli jsme v penzionu Wasserer. Měli jsme vlastní apartmán i s kuchyní, kde jsem si vždycky hezky vegansky vyvařovala :)
Abych vám osvětlila, s kým jsem vlastně cestovala: opět s rodiči a s mým malým skoro tříletým bráškou Samem. Jako vozdilo jsme využili naši dodávku, kterou si táta koupil "abychom byli správná rodina a sbalili s sebou vždycky všechno" a taky aby měl čím jezdit na služební cesty. Ač se to nezdá, tak má i vyhřívání sedadel, takže se mi cestovalo velice pohodlně. I s knihami "Dívka v pavoučí síti" - pokračování Milénia a "Smrtná zima" od Kate A. Boormen. Samozřejmě jsem to nepřelouskala hned, ale po cestě tam i zpátky, plus něco po večerech.
Lyžovat jsme lyžovali, přestože to vypadalo, že nám všechen sníh roztaje. První den jsme zkusily s mamkou jižní svahy, protože je nám doporučoval pan domácí, ale udělaly jsme špatně... Sníh stál za prdelku, všude samé kotvy, na kterých mamka neumí jezdit, takže mě vytlačovala ze stopy, po které jsem měla jet... Tak jsme to zapíchly už ve dvě, ačkoliv jsme měli permanentku do čtyř odpoledne.


Vyzvednul nás táta se Samíkem a potom jsme šli všichni společně na procházku. Zjistili jsme, ze město je propletené různými trasami všelijaké délky. Nejvíce se nám zalíbila část u vody, krásně to tam hučelo, jak ten sníh tál.

Druhý den jsme zkusily severní stranu. Sníh držel déle, byly tam i kabinky a sjezdovek nepočítaně. Sjížděli jsme hlavně tu nejdelší s kabinkou nebo ještě sjezdovku, na které se pořádá světový pohár: Franz-Klammer-Abfahrt, i když napojení na ní je trošku složitější.
Ze střediska Saalbach-Hinterglem jsme byly zvyklé na rychlejší a modernější lanovky a kabinky, ale i tak jsme si to parádně užily. Odpoledne se mamka vystřídala s tátou na hlídání Sama. Potom jsme i se Samíkem vyjeli nahoru do hospody, kde jsme si dali polévku (já salát nebo hranolky), Samík si zablbnul na dětském hřišti a lyžovala jsem s tátou dál. Pokud se ptáte, proč zrovna já jsem nebyla zapojena do hlídání - jednoduše jsem student, tudíž jsem měla levnější skipas. Jinak bych se střídala taky. A ovšem - mám největší výdrž. Přece jen už nejsou mojí rodiče nejmladší :D A taky více sportuju.
Jinak převažují tam nejvíce červené sjezdovky - alespoň na té severní straně. Na jižní jsou mírnější svahy. Ovšem já jsem milovník rychlosti, pořádně se rozjet, porčit se, abych měla co nejmenší odpor vzduchu a jedu. Jezdím bez tyček, protože to je prostě můj agresivní styl. Na co potřebuju tyčky, mám nohy a zběsilou rychlost :D


Čtvrtý den jsme se probudili do mlhy a deště. Viděli jsme sice pár odvážlivců, co se vyhrnuli do lyžování, ale my jsme si raději udělali volno a šli do termálů, do Römerbad. Pěkně jsme se vysaunovala, vyčvachtala. Koupili jsme si celodenní lístek ale mě to teplo tak zmohlo, že sem už po obědě ležela na lehátku a četla. A světě div se, mojí mamce byla zima. Zase. Jí je zima všude.
Proto je výběr dovolených vždy na ní a proto je silně proti tomu, abychom jeli někam do Skandinávie, pokud to nebude v parném létě.
Jinak welness je tam super, určitě to za ty peníze stojí. Moderní, popsané sauny, s programem, plno bazénů, bazének pro děti, všelijaké druhy saun - vyzkoušela jsem všechny i výřivky a bazény. To jsem celá já, hlavní průzkumník.

Ostatní dny proběhly podobně - lyžování od 8:30 do 16:00 - takže jsem vždycky jela poslední i první jízdu, mezitím přestávečka na oběd. Pokud vyšel čas, stavili jsme se do Billy na nějaké to ovocíčko a jiné dobroty, Já tam obejvila vegankou vanilkovou zmrzlinu... Výborná! Nebo místo nákupů jsme zašli na procházku.


Jinak počasí se po koupání zlepšilo, začalo dokonce mrznout. Jeden den tam byly zamrzlé jezírka, ale dalo se to v pohodě objet a další den už po nich nebylo ani stopy.

Poslední den jsme si večer před odjezdem zašli do místní pizzerie. Naštěstí pro mě speciálně připravili i veganskou variantu, za což jsem jim byla velice vděčná. Zato u nás když jsme se v Česku zastavovali na oběd jsem si vzala salát bez sýra a oni mi ho tam stejně šoupli. A když jsem to reklamovala, tak že prý zapomněli... Chápu, kdyby měli plno, ale obsazeno bylo všeho všudy pět stolů po třech-čtřyrech lidech a číšníci byli dva.

Po cestě jsme se taky stavili v Brně oblíhnout prodejnu BMW, protože mamka si dělá zálusk na auto od této značky. Dříve chtěla Audi, na které jsme byli zvyklí, ale shodou okolností jednoho dne sedla do BMW a láska byla na světě. Rodiče tam řešili auto a já jsem zase lítala kolem Samíka, který řádil na BMW odrážedle, běhal kolem aut a křičel "Bembé, bembé!"

- nevím, proč mi blbne nahrávání obrázků, v PC ho mám správně nakloněný...

Jinak ještě abych doplnila: v Bad Kleinkirchheimu probíhají většinou různé slevy společně s ubytováním, skipasy a vstupem do welness, takže určitě doporučuji. I v létě to může být zajímavé, pokud neholdujete zimním sportům, ale lákají vás procházky a nádherné obrazy Alp :)

Více obrázků najdete v Galerii :)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 *Anne *Anne | Web | 7. března 2016 v 17:13 | Reagovat

Je vidět, že jste si to užili, do termálních pramenů bych šla hned :) Tak třeba někdy.

2 Vlasta Vlasta | E-mail | Web | 8. března 2016 v 17:29 | Reagovat

Ten název je vlastně docela jednoduchej. :D Bad Kleinkirchheim. Ani se nemusím koukat na předlohu. :D Vyslovuje se to velmi jednoduše: [bad klajnkirchhajm] Asi nikdy nepochopím, jak může francouzštinářům připadat německá výslovnost těžká. Spíš francouzské věci se nedají vyslovit. :D

Nicméně ty termální prameny zní super. :)

3 Gauri Gauri | E-mail | Web | 8. března 2016 v 18:11 | Reagovat

Je dobře, že jste si to užili. :) Ten název není ani tak těžký, věř mi. Němčina je docela logický jazyk. :) Jen jsou některá slovíčka delší.

4 all-is-magic all-is-magic | E-mail | Web | 8. března 2016 v 20:33 | Reagovat

[2]: jak se to vyslovuje, to vím, ale jak se to píše... vypadne mi písmeno a je to :D Francouzština prostě člověku zblbne mozek... :D

5 Ďábelská Victoria Ďábelská Victoria | Web | 9. března 2016 v 6:27 | Reagovat

Zajímavé

6 stuprum stuprum | Web | 10. března 2016 v 0:10 | Reagovat

Hlídat Sama může být otrava,
ale lepší než vojenská strava. :)

7 Fredy Fredy | Web | 10. března 2016 v 9:30 | Reagovat

já jsem dneska vypila šťávu z řepy....ta byla tak výborná....ta raw strava je super :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."