Mou knihu si můžete pořídit ZDE

Máte jakýkoliv dotaz, kritiku, pochvalu? SMĚŘUJTE NA: all-is-magic@seznam.cz Podmínky dotazů ZDE. - Pokud svůj dotaz položíte do komentářů, může se stát, že jej přehlédnu!!
Chcete přiložit ruku k dílu? - zde

Studium Francie 13. - 19. 3.

19. března 2017 v 16:13 | Adri |  Studium ve Francii
Ten čas neskutečně letí. Hlavně tento týden, kdy se počasí rozhodlo, že už nastane rovnou přelom jara-léta. Máme tady ráno kolem pěti až desíti stupňů a přes poledne na sluníčko kolem dvaceti. Paráda! A to jsem si myslela, že mi v tom lehkém kabátku bude zima. A prý že Vosges je místo, kde je ve Francii nejvíce zima.

V pondělí se ve francouzštině rozdávala disertace, kterou jsme měli za úkol vypracovat během našich zimních prázdnin, tedy dvou týdnů v únoru. Já jsem měla prázdniny jenom jeden týden (ten první jsem psala písemky na českém gymplu) a ten jsem strávila v Rakousku na lyžích. Takže samozřejmě jsem nechala psaní až na poslední chvíli, cestu vlakem z mého města do Prahy. Nějaké tři hodiny s pauzami. A měla jsem skoro nejlepší výsledek z celé třídy. Všichni kolem mě měli horší známku, dokonce mi i říkali, že ke mně budou chodit na doučování :D Učitelka říkala, že jsem v textech našla plno detailů a velice dobře jsem je využila k argumentaci. Měla jsem tam pár chyb, co se týče struktury textu (oproti našim slohovkám se to rozdělení do odstavců, bodech v úvodu, konci se velice liší a je mnohem složitější). Dost mi k tomu pomohla písemka z Česka, kdy jsem se drtila nazpaměť všechny avantgardní směry, zastupitele a díla a potom jsem si i dobrovolně některá vyhledala a přečetla. V tomhle je naše školství tak trochu postavené na hlavu - mnohdy se stačí nadrtit dílo-autor a s tím projdete celou střední. Tady se více pracuje s textem, hledají se skryté významy, učí se použít text k argumentaci jisté citace, porovnávají se díla mezi sebou…


Ve fyzice jsme si hráli na chemiky a elektrikáře, měřili jsme hodnotu elektřiny procházející roztokem. Elektřinu jsem už samozřejmě dělala více do detailů na gymplu, takže jsem byla v předstihu :D A přírodní vědy se neplánovaně zvrhli ve vybarvování tektonických desek (jestli se to tak vůbec v češtině jmenuje? :D překládám to rovnou z francouzštiny a mnohdy se názvy liší). Ale potom jsme se vrátili k nezábavnému počítání rychlosti pohybu desek. Odpadl nám tělocvik, protože byly třídnické hodiny a příští pondělí taky.

V úterý jsme opět hráli badminton. Byla to celkem nuda, ale potom, když učitel vyšel - pořád celou hodinu někam mizel, objevil se každou půlhodinu, zadal, co máme dělat a pak se zase vypařil - a zadal zajímavou obměnu - třeba hru ve třech na vypadávání apod. Dodalo mi to chuť zase hrát. A potom i změnit soupeře…

V matice bylo opět tříhodinové trápení. Vrátili jsme se k sinus a cosinus. Něco už dávno vím, ale do toho motají jakési divné vzorečky a zápisy… No co si budeme povídat, matika zůstává nepochopitelná ve všech jazycích na všech úrovních.
Ve francouzštině rozebíráme báseň v próze od A. Ceisara z Martiniku, který kritizuje chování kolonialistů vůči černochům a úpadek černošské kultury a důstojnosti. Opět plno symbolů a zajímavostí, i když na první se to zdá jako divná slátanina obrazů z exotického prostředí a nadávek.

Po škole jsme si šli sednout k řece, protože bylo strašné vedro, svítilo sluníčko… Toho se tady v neustále zamračeném a upršeném městě musí využít.

Na intru byla večer neplánovaná šlehačková bitva. Jako dezert měli gofr se šlehačkou, tak se házelo… Ano prosím, mají všichni 15-16-17 let. Já jsem nebyla terč, ale kluk, co to házel na holku sedící přede mnou měl dost blbou mušku. Takže jsem to schytala do vlasů, část se rozprskla i na boty a kalhoty. Ještě že na můj milovaný kabát, který ani nevím, jak bych tady čistila, jedině do nějaké specializované čistírny s tučnou přirážkou. Kluci si pak ze mě dělali srandu, že jsem celá nabručená ze šlehačky ve vlasech. Ale oni neví, jak to krucinál lepí a smrdí! A navíc jsem si den předtím myla vlasy. Hned co nás pustili na pokoje, jsem se vrhla do sprchy.

Středa se nesla v pohodovém duchu, až na odpolední vyučování, kdy mě neskutečně štvalo, že musím dřepět ve škole až do pěti, zatímco ostatní z internátu, z jiné školy - tedy z učňáku mají každou středu odpoledne volno. Navíc ještě ve fyzice učitelka dlouho mluvila o TPE o ústní části, kterou dělá půlka třídy tento pátek a druhá příští. Blbé na tom je, že jsou uvolnění z vyučování jenom na tu hodinu, kdy mají zkoušku. Tak jsem využila času na zabití, vytáhla jsem diskrétně mobil, zastínila ho pouzdrem, a opisovala si věci do sešitu z české školy, co mi poslala kamarádka. Mám toho stohy a stohy na přepsání a doučení, po večerech na intru nedělám nic jiného.

Když už jsme u toho intru, ve středu se konečně ukázalo, proč mě ta jedna holka nemá ráda. Teda spíš se potvrdila moje domněnka, že mi závidí. Mám lepší a lehčí život než ona - podle ní. Vidí holku, cizinku, která má určitá privilegia (jít na pokoj, kdy chci). Nevidí, že jsem francouzštině věnovala hodně času. Nevidí, že jsem přes léto celkem dost pracovala. Nevidí, že dost šetřím a šetřila jsem, abych si mohla dovolit dobrý mobil, který mám. Nevidí, že se opravdu učím do obou škol. Nevidím, že obstarávám všelijaké papírování na to, abych dostala pro tohle studium dotace - přesněji jen na pobyt a stravu, protože škola je státní. A taky nevidí, že se snažím být na ostatní milá a nechovám se jako rozmazlené děcko. Je mi takových lidí líto, ale co s tím můžu udělat. Mě zášť neužírá. A navíc jsem objevila další super lidi.

Jinak dala jsem na sebe asi pěti klukům kontakt přes FB a snapchat. Možná toho budu později litovat, ale kdyby bylo nejhůř, můžu je tam prostě ignorovat :D Ale takhle naživo se lidi dost blbě ignorují, je s nimi sranda, tak je přece neodmítnu. Ale jeden je docela pěkný…

Ve čtvrtek bylo snad nejtepleji. V tělocviku jsme byli venku, házeli jsme koulí. Všichni, co zrovna neměli vyučování, se slunili venku a koukali se na nás, jak se tam rozcvičujeme a házíme. V krátkém tričku a legínách jsem se potila. A to prosím házení koulí není až zas tak namáhavé.

Jinak zeměpis-dějepis mě pěkně štve, chci zase probírat dějiny, žádné národní parky… Do národních parků se má chodit a ne o nich se tupě učit v lavicích - hlavně když je tak hezky! Kdežto s tou historií je trochu problém ji procítit na vlastní kůži :D
Po vyučování opět následovalo slunění. Právě se mi potvrdila moje teorie, že kdybych žila někde na místě, kde pořád svítí sluníčko a je teplo, nemohla bych se učit. Táhne mě to pořád ven a chci se hýbat a vyhřívat na paprscích. Kochat se květinami… Já vím, možná zním jako šílená hippie, ale tohle prostě člověk prožívá, když je spojený s přírodou. Vše se probouzí k životu s novou energií!

Jinak na intru mě překvapili s večeří, měla jsem výborné žampiony s fazolemi, rýží a k tomu salát. Asi nejlepší, co mi tady dali.

V pátek už tak hezky nebylo, začalo nehorázně fučet a přitáhlo to sem mraky. Předpověď na víkend? Celou dobru pršet a vichřice. A povedlo se. Ale nepřeskakujme pátek, kdy moji spolužáci dělali část maturitních zkoušek - obhájení své seminární práce jako ústní zkoušení. Všichni byli vyklepaní, navzájem si tleskali… Blázinec :D A já si tam v pohodě kecám se skupinou, kterou to čeká až za týden. Mnozí měli zajímavá témata jako pavoučí sít, emoce a neurotransmitery, plýtvání jídlem - tady se to částečně dotýkalo i veganství, tak jsem je pochválila. Jinak z matiky jsem překvapivě dostala 14/20. Čekala jsem horší dílo.

V angličtině jsem spala a v druhé odpolední hodině angličtiny - ano, skončila jim hodina, kterou měli určenou na psaní seminárky, takže máme hodinu angličtiny navíc. Naštěstí to je se super rodilou mluvčí Amy, Britkou, takže ji visím na každém slově, i když zrovna mluvila o svatém Patrikovi a o tradicích a to už já dávno znám (i když jsem ve Francii a mluvím lépe francouzsky než anglicky, tak je můj hlavní předmět na mém gymplu angličtina a s tím spojené reálie - prostě miluju jazyky a cestování).

V zeměpisu zase probíráme další park, tentokrát Bordeaux. Dávám ale větší pozor, protože se nám mírně změnil prázdninový plán, co jsem si vysnila s kamarádkou. Měly jsme jet do Finska, ale nakonec nejsou finance. Hledaly jsme, kam bychom se vrtly, a nakonec vyhrála… Francie. Překvapivě. Je veliká, je tady toho hodně k vidění a teď, když se naplno ponořila do kultury a jazyka, to bude pro mě jednoduché se tady orientovat. Takže máme menší dvou týdenní tour po Francii autem s mými rodiči. Nestihneme samozřejmě všechno, třeba zámky na Loiře a Paříž s Versaillles jdou mimo, ale chceme projet západní pobřeží, jižní pobřeží a zakončit to v Alpách na Mont Blancu.

Upršený víkend jsem tedy využila k tomu, abych si vyhledávála info. Zažádala jsem si o průvodce po Francii, po jednotlivých regionech, fotky z dovolené… A potřebovala bych tak dva celé měsíce, abych vše viděla :D Hodně jsem musela zredukovat, vybrat jen to nejlepší, ale nakonec se mi to doufám povedlo. Mám naplánovanou trasu, už jen sehnat ubytování - možná to nejtěžší. Bylo mi řečeno, že právě začátek až polovina srpna je to největší turistické šílenství, tak snad se nějak zvládneme domluvit na dálku.

Mimo to jsem si stihla udělat pár věcí do školy do Česka, domluvit se s příští rodinou, kde budu ubytovaná na setkání a taky jisté papírování ohledně financí. Takže pracovní víkend. Což je celkem dobře, protože jsem se zase většinu týdne flákala. No jo, funguju prostě podle počasí. Když prší, jsem zalezlá a makám.

V neděli totéž. Dotahovala jsem plán na prázdniny, dodělávala školu do češtiny a na oběd jsme šli do italské restaurace. Věděla jsem, že bude problém. A byl. Stokrát jsem jim říkala, že nejím vajíčka, mléko, takže i sýry a máslo a maso a stejně mi přinesli rizoto. Řekla jsem, že z toho cítím sýr. Zeptala jsem se a že prý není. Tak jsem řekla, že nevím, jak to udělali, ale že z toho cítím prostě sýrovou pachuť a dívala jsem se rozpačitě kolem, protože jsem z toho prostě cítila sýr. A pán za chvíli opravdu přišel a bylo v tom mléko. Ani nechci vědět, co by se stalo, kdybych byla alergik a vzala si to... No naštěstí mám svou vegan intuici a vím, jak to v takových restauracích chodí :D
Tak jsem požádala, jen aby mi dali prostě zeleninu. Ano, chtěla jsem si předtím dát pizzu, protože pravé těsto na pizzu je voda, olej, sůl, mouka a cukr, ale pán hned tvrdil, že v tom je mléko. No a těstoviny jsem měla včera na večeři… Prostě problémy. Salát byl dobrý, až na ty litry oleje. Zítra se probudím s vyrážkami po celém obličeji - jupí. Zalila jsem to espresem, protože káva mi většinou spraví žaludek. No jo, problémy veganů. Už se těším do Londýna, kde budu procházet vegan restaurace a dávat si hamburgery, pizzu, zmrzlinu, koláčky a vše takové se zárukou, že to je bez živočišných produktů.

Chtěli jsme jít večer do kina, ale zrovna na to, na co jsme chtěli jít dávají až pozdě večer, takže jsme šli jen na malou vycházku do blízkého lesa. Teda jen já s rodiči. Holka u sebe měla kamarádku a kluk se měl učit, ale raději se koukal na nové Avengers.

Zkrátka víkend nic moc. Snad poprvé, kdy se těším na internát D



Zajímavé odkazy:











 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lukas Lukas | Web | 25. března 2017 v 14:08 | Reagovat

Musím se tam někdy u vás ve Francii zastavit - pěkná to země.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 
"Přijmout absolutní zodpovědnost za svůj život, tedy za vše, co se k mém životě objeví, znamená uznat, že vše kolem mne je mým vlastním výtvorem."

"Neexistuje osud, který člověka ovládne, ať udělá cokoliv. Osud je moc, která člověka ovládne, když neudělá nic."